Pokud tedy nedosahuje souhrnný počet kandidátů uvedených na všech registrovaných kandidátních listinách nadpoloviční většiny počtu členů zastupitelstva obce, který má být volen , popřípadě je menší než 5, volby se v této obci podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí nekonají. Nedošlo-li tedy z tohoto důvodu ke zvolení zastupitelstva obce, je povinností ministra vnitra vyhlásit dodatečné volby, a to do 30 dnů po uveřejnění celkových výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí. I pro tyto dodatečné volby se použijí příslušná ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí obdobně jako v případě řádných voleb, tj. ustanovení o podmínkách výkonu volebního práva, o organizaci voleb a o problematice soudního přezkumu pro volby do zastupitelstev obcí.

Jestliže se v obci opakovaně neuskuteční vyhlášené volby pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce nebo proto, že nebyla ustavena okrsková volební komise, tak v souladu s platným a stále účinným ustanovením § 98 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o obcích"), je přednosta okresního úřadu povinen jmenovat tzv. správce obce z řad zaměstnanců okresního úřadu. Vzhledem ke skutečnosti zániku okresních úřadů k 31. prosinci 2002 však již přednostové okresních úřadů nebudou mít po letošních volbách do zastupitelstev obcí reálnou možnost realizovat tuto pravomoc, neboť případné dodatečné volby by se mohly konat (s ohledem ke lhůtám stanovených zákonem o volbách do zastupitelstev obcí) nejdříve v roce 2003. 

Podle nového znění ustanovení § 98 odst. 1 zákona o obcích, které s sebou přinesla novela zákona o obcích účinná od 1. ledna 2003 přechází pravomoc ke jmenování správce obce z přednosty okresního úřadu na ředitele krajského úřadu. Novela zákona o obcích však odlišně upravuje podmínku k realizaci této pravomoci, a to tak, že ředitel krajského úřadu jmenuje správce obce z řad zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, pokud se neuskuteční v obci vyhlášené volby pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce nebo proto, že nebyla ustavena okrsková volební komise. Rozdíl je tedy ve skutečnosti, že ředitel krajského úřadu má povinnost jmenovat správce obce již po prvním "nezdařeném pokusu" o uskutečnění vyhlášených voleb v obci (podle dosavadní platné právní úpravy se povinnost přednosty okresního úřadu jmenovat správce obce mohla realizovat až po opakovaném neuskutečnění vyhlášených voleb).

V této souvislosti však zbývá vyřešit spornou záležitost, zda podmínka neuskutečnění vyhlášených voleb v obci pro jmenování správce obce ředitelem krajského úřadu byla splněna nekonáním voleb v příslušné obci již v letošním listopadovém volebním termínu a nebo je nutné "vyčkat" až na dodatečně volby v roce 2003. Zastávám názor, že s ohledem na účinnost novely zákona o obcích, tj. od 1. ledna 2003, a na absenci přechodných ustanovení v této záležitosti, je nutné se zřejmě přiklonit k názoru, že ředitel krajského úřadu může uplatnit svoji pravomoc ke jmenování správce obce až v tom okamžiku, když by se po 1. lednu 2003 nekonaly jakékoliv vyhlášené volby do zastupitelstev obcí. Jinými slovy, ředitel krajského úřadu v případě jmenování správce obce nemůže přihlížet k volbám v roce 2002. Na druhé straně však výše uvedená skutečnost rozhodně nebrání řediteli krajského úřadu jmenovat správce obce kdykoliv po 1. lednu 2003, nastanou-li ostatní důvody pro jeho jmenování uvedené v § 98 odst. 1 písm. b) až e) zákona o obcích.

Do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo obce, popřípadě jmenován správce obce, vykonává rada obce svou vyhrazenou pravomoc v celém rozsahu uvedenou v novelizovaném ustanovení § 102 odst. 2 zákona o obcích. Rada obce dále též zabezpečuje rozhodování ostatních záležitostí patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu obce nebo pokud si je zastupitelstvo obce nevyhradilo. Není-li rada obce zvolena, vykonává starosta pravomoc taxativně vymezenou v novelizovaném ustanovení § 107 odst. 1 zákona o obcích. Není-li zvolen starosta, vykonává tuto pravomoc jiný člen zastupitelstva obce, kterého tím zastupitelstvo obce pověří.

Nastane-li zákonem stanovený důvod pro jmenování správce obce, je ředitel krajského úřadu povinen tak učinit. Zákon o obcích však nestanoví žádnou lhůtu, v jaké by měl ředitel krajského úřadu tuto povinnost splnit. Správce obce zabezpečuje výkon přenesené působnosti. Jde-li však o obec, kde je tajemník obecního úřadu, zabezpečuje výkon přenesené působnosti tajemník, který je podřízen správci obce. V oblasti samostatné působnosti správce obce zabezpečuje schvalování rozpočtu obce a závěrečného účtu obce a dále vykonává pravomoc vyhrazenou radě obce podle novelizovaných ustanovení § 102 odst. 2 a 3 zákona o obcích. Správce obce je v čele obecního úřadu.

Osoba správce obce po dobu výkonu této funkce i nadále zůstává zaměstnancem kraje, přičemž osobní výdaje spojené s výkonem funkce správce obce hradí kraj. Činnost správce obce kontroluje ředitel krajského úřadu. Dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce (nebo dnem zvolení starosty) činnost správce obce končí. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce je správce obce povinen podat zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.

V územně členěných statutárních městech správce městského obvodu nebo městské části jmenuje a odvolává z  funkce tajemník magistrátu. Správce městského obvodu nebo městské části plní úkoly správce obce podle § 98 zákona o obcích, tedy ve stejném rozsahu, jak je uvedeno výše. V případě hlavního města Prahy je postavení správce městské části, jehož jmenuje ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, upraveno v ustanovení § 93 zákona o hlavním městě Praze.