SPRÁVA MÍSTNÍCH POPLATKŮ

V souvislosti s probíhající reformou veřejné správy byl přijat mj. i zákon o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů , jehož převážná část nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003. V rámci tohoto zákona došlo ke změně i jednoho ze zákonů, který sice nemá žádnou bezprostřední souvislost s ukončením činnosti okresních úřadů, ale naopak má velký význam pro činnost obcí - a tímto zákonem je zákon České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o místních poplatcích").

V právní teorii i praxi není veden spor o tom, že místní poplatky, resp. jejich zavedení spadá do oblasti samostatné působnosti obce. Oblast místních poplatků byla za samostatnou působnost obce výslovně považována v § 14 odst. 1 písm. h) zákona ČNR č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) a i dnes je zjevné, že zavedení místních poplatků je stále samostatnou působností obce (byť to není explicitně uvedeno v novém zákoně o obcích ), a to na základě § 35 odst. 2 a § 84 odst. 2 písm. i) nového zákona o obcích ve spojení s § 15 zákona o místních poplatcích.

Dosud spornou záležitostí v problematice místních poplatků je stanovení, zda i samotná správa místních poplatků je věcí spadající do samostatné nebo naopak přenesené působnosti obce. Některé obce při vydávání obecně závazných vyhlášek o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů zapracovávaly do svých obecně závazných vyhlášek i formulace typu: "O snížení nebo prominutí poplatku nad 20 000 Kč rozhoduje na návrh správce daně zastupitelstvo obce, do 20 000 Kč rada obce." Obce tím tak daly svým zastupitelstvům a radám velmi mocný nástroj k veřejnému rozhodování o majetkových (a tedy velmi citlivých) poměrech poplatníků předmětných místních poplatků. Domnívám se, že tento stav je v rozporu s platným právním řádem České republiky, a to konkrétně s ustanovením § 2 odst. 4 zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o správě daní a poplatků"), které stanovuje jednu ze zákonných zásad daňového, resp. i poplatkového řízení , a to zásadu neveřejnosti. Zásada neveřejnosti znamená, že daňové řízení je vždy neveřejné. Řízení se tedy mohou účastnit jen ty osoby, o kterých tak stanoví zákon.

Jsem přesvědčen o tom, že na správu místních poplatků je nutné přiměřeně aplikovat zákon o správě daní a poplatků (tedy včetně i tzv. základních zásad daňového řízení) a to s ohledem na § 13 zákona o místních poplatcích, který stanoví, že "o řízení ve věcech poplatků platí zvláštní předpisy, pokud tento zákon nestanoví jinak". A oním zvláštním předpisem je právě zákon o správě daní a poplatků. Tento zákon je sice uveden pouze v poznámce pod čarou, která samozřejmě není součástí právního předpisu (a tedy nevyvolává žádné právní účinky) , nicméně s ohledem na § 1 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků postupují podle tohoto zákona mj. i orgány obcí v České republice věcně příslušné podle zvláštních zákonů ke správě daní (poplatků). A oním orgánem obce je podle mého soudu pouze obecní úřad , nikoliv zastupitelstvo obce či rada obce. Jen obecní úřad ze své podstaty může reálně naplnit onu zásadu neveřejnosti poplatkového řízení , se kterou úzce souvisí další zákonná zásada mlčenlivosti, která stanoví, že jakékoliv osoby, s výjimkou daňových subjektů v daňovém řízení o jejich vlastní daňové povinnosti, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všem, co se v řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděly. Zákon o správě daní a poplatků též pamatuje na sankce, které mohou být uloženy za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost. K názoru o přenesené působnosti obce při správě místních poplatků se přiklonil svým usnesením i Krajský soud v Hradci Králové.

V úvodu zmiňovaný zákon č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve své části páté vnáší do správy místních poplatků jednoznačné řešení - od 1. ledna 2003 nebude sporu, že řízení o poplatcích (tedy správu místních poplatků) vykonává pouze obecní úřad, jak vyplývá z novelizovaného znění § 14 odst. 3 zákona o místních poplatcích, přičemž působnost stanovená obecnímu úřadu podle tohoto zákona je podle nového znění § 15 zákona o místních poplatcích výkonem přenesené působnosti.

Problematickou záležitostí však i nadále zůstává ustanovení § 16 zákona o místních poplatcích, které nebylo výše zmiňovanou novelou nijak dotčeno ("Obec, která poplatky spravuje, může ke zmírnění nebo odstranění tvrdosti v jednotlivých případech poplatky snížit nebo prominout."). Zde je problematické zachování onoho slova "obec", přičemž se domnívám, že správně by v předmětném ustanovení měl být použit termín "obecní úřad". Institut prominutí nebo snížení poplatku je v poplatkovém řízení jedním z mimořádných opravných prostředků, tzn. jednou z možných etap poplatkového řízení. I na tuto fakultativní etapu poplatkového řízení se též musí aplikovat základní zásady poplatkového řízení včetně zásady mlčenlivosti a neveřejnosti. Ustanovení § 16 zákona o místních poplatcích je zvláštní úpravou institutu prominutí daně, která má přednost před aplikací ustanovení § 55a zákona o správě daní a poplatků. Úprava předmětného institutu ovšem není v zákoně o místních poplatcích komplexní, neboť zde není upravena možnost prominout příslušenství poplatku. K částečnému nebo úplnému prominutí příslušenství poplatku je podle ustanovení § 55a odst. 1 zákona o správě daní a poplatků oprávněno toliko Ministerstvo financí. Podání žádosti o prominutí poplatku nebo příslušenství poplatku podléhá správnímu poplatku. I tyto skutečnosti tedy poukazují na přenesenou působnost obce při správě místních poplatků již podle současných platných a účinných právních předpisů.

S ohledem na výše uvedené lze jen doporučit, aby správu místních poplatků vykonával pouze obecní úřad bez jakékoliv, byť i nepřímé, ingerence zastupitelstva obce či rady obce. Zastupitelstvu a radě obce mohou být poskytovány pouze některé zobecněné informace týkající se správy místních poplatků (např. plnění příjmové stránky obecního rozpočtu v této oblasti, atd.), aniž by však byly uváděny konkrétní daňové subjekty.

Mgr. Jan Břeň, právník, Okresní úřad Pardubice


Název rubriky - Správní pr. - obce a témata
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 2.12.2002 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 29.11.2002.
Příspěvek k publikaci připravil(a)  Redakce správního práva

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Studentské příspěvky
Další příspěvky
Obecní témata
Vybraná judikatura
Odkazy
    Kraje a krajské úřady
Hlavní město Praha
Jihomoravský kraj
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Karlovarský kraj
Liberecký kraj
Kraj Vysočina
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Ústecký kraj
Zlínský kraj
Královehradecký kraj
    Statutární města
Most
Liberec
Kladno
Jihlava
Hradec Králové
Havířov
České Budějovice
Brno
Hlavní město Praha
Pardubice
Ostrava
Opava
Olomouc
Zlín
Ústí nad Labem
Plzeň
    Vláda a ministerstva
Úřad Vlády ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo obrany
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo kultury
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo financí
Ministerstvo dopravy a spojů
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo vnitra
    Ústřední správní úřady - přímo řízené vládou
Správa státních hmotných rezerv
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro státní informační systém
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Komise pro cenné papíry
Národní bezpečnostní úřad
Český úřad zeměměřický a katastrální
Český báňský úřad
Úřad průmyslového vlastnictví
Český statistický úřad
    Ústřední správní úřady - podřízené ministerstvům
Česká obchodní inspekce
Česká školní inspekce
Státní energetická inspekce
Puncovní úřad
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Ćeský úřad bezpečnosti práce
Česká inspekce životního prostředí
Česká správa sociálního zabezpečení
Český telekomunikační úřad
Státní veterinární správa
    Úřady mimo organizační strukturu státní správy
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
Úřad pro ochranu osobních údajů