Základy správního řízení

Správní právo procesní tvoří normy upravující postup při rozhodování o právních poměrech osob v konkrétně určených záležitostech.

Procesem - řízením se v právním slova smyslu chápe postup, který:
(1) je zaměřen na stanovení nebo zjištění práv či povinností osob prostřednictvím správního aktu a dále
(2) postup zaměřený na nucený výkon takového rozhodnutí.

Procesními subjekty, které jsou nadány vzájemnými procesními právy a povinnostmi, jsou na straně jedné správní (rozhodovací) orgány a na straně druhé fyzické či právnické osoby, o jejichž právech a povinnostech se rozhoduje (nebo jejichž právní postavení může být bezprostředně dotčeno). Správní orgány nejsou orgány nezávislými vázanými pouze ústavou a zákony, ale jsou součástí organizace veřejné správy a při správním řízení tudíž vystupují jako reprezentanti veřejných zájmů (dbají o jejich dodržování a prosazení).

Správní řízení probíhá v určitých procesních formách - zahájení řízení, zjišťování podkladů pro rozhodnutí, rozhodnutí, přezkoumání rozhodnutí, výkon rozhodnutí atd., které sice připomínají soudní řízení, ale při nichž se projevují specifické rysy veřejné správy jakožto složky výkonné moci.
Zákonnost správního řízení zaručují procesní normy stanovující postup při vydávání správních aktů a při vynucování povinností z nich vyplývajících. Právní úprava např. garantuje, že veřejná správa rozhoduje o právních poměrech osob v součinosti s nimi - takové osoby mohou navrhovat správnímu orgánu důkazy, vyjadřovat se k podkladům, podávat opravné prostředky atd.

Požadavky, které by měly splňovat právní úpravy správního řízení v členských státech Rady Evropy z hlediska ochrany práv účastníků řízení, shrnuje Rezoluce Výboru ministrů Rady Evropy č. (77) 31 z roku 1977 "O ochraně jednotlivce ve vztahu ke správním aktům". Pozdější Doporučení Výboru ministrů č. (80) 2 z roku 1980 rozšiřuje obecné procesní principy vycházející z Rezoluce pro případ správních aktů vydaných na základě správního uvážení.

Vývoj právní úpravy správního řízení probíhal především s rostoucím významem ideje právního státu a požadavků ochrany jednotlive proti nezákonným zásahům správy. V řadě zemí dospěl vývoj až k tomu, že byla přijata kodifikovaná všeobecná úprava správního řízení, čehož důkazem je i úprava naše (zákon č. 71/67 Sb. o správním řízení). Kodifikace jako taková však nevylučuje zvláštní úpravy správního řízení. V našem právním řádu proto bývají v řadě hmotněprávních předpisech obsaženy i normy procesněprávní. Odlišnosti, které takové normy stanovují, spočívají nejčastěji ve speciální úpravě vymezení působnosti, omezení okruhu účastníků řízení, ve lhůtách apod.
Platí přitom zásady:
(1) lex specialis derogat legi generali (zvláštní úprava má přednost před úpravou obecnou) a
(2) zásada subsidiární platnosti spravního řádu vůči zvláštním úpravám (ustanovení správního řádu se použijí tehdy, jestliže neexistuje zvláštní procesní úprava).

Zvláštními zákony může ale také být stanoveno, že pro některé případy se ani subsidiárně nepoužijí obecná ustanovení správního řádu. V takových případech jsou zvláštními zákony stanovena speciální procesní pravidla, podle kterých se proces řídí. Jde např. o řízení ve věcech daní, poplatků a odvodů (tzv. daňové řízení), jehož základním pramenem je zákon č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších zákonů.

Literatura:Hendrych, D. a kol.: Správní právo. Obecná část. 3. vydání. Praha, C.H.Beck 1998. str. 178-186.; Kopecký, M.: Správní řád a předpisy související - Text s předmluvou. Praha, C.H.Beck 1994. předmluva.; Průcha P., Skulová S.: Správní právo - procesní část, Masarykova univerzita Brno, 1997. str. 7-18.; Kopecký, M., Pomahač R.:Prameny ke studiu správního práva, Všehrd, Praha 1993, str. 168, 172-173.


Název rubriky - Správní pr. - studenti
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 19.12.2000 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 19.12.2000.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Jan Knapík

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Studentské příspěvky
Další příspěvky
Obecní témata
Vybraná judikatura
Odkazy
    Kraje a krajské úřady
Hlavní město Praha
Jihomoravský kraj
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Karlovarský kraj
Liberecký kraj
Kraj Vysočina
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Ústecký kraj
Zlínský kraj
Královehradecký kraj
    Statutární města
Most
Liberec
Kladno
Jihlava
Hradec Králové
Havířov
České Budějovice
Brno
Hlavní město Praha
Pardubice
Ostrava
Opava
Olomouc
Zlín
Ústí nad Labem
Plzeň
    Vláda a ministerstva
Úřad Vlády ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo obrany
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo kultury
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo financí
Ministerstvo dopravy a spojů
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo vnitra
    Ústřední správní úřady - přímo řízené vládou
Správa státních hmotných rezerv
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro státní informační systém
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Komise pro cenné papíry
Národní bezpečnostní úřad
Český úřad zeměměřický a katastrální
Český báňský úřad
Úřad průmyslového vlastnictví
Český statistický úřad
    Ústřední správní úřady - podřízené ministerstvům
Česká obchodní inspekce
Česká školní inspekce
Státní energetická inspekce
Puncovní úřad
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Ćeský úřad bezpečnosti práce
Česká inspekce životního prostředí
Česká správa sociálního zabezpečení
Český telekomunikační úřad
Státní veterinární správa
    Úřady mimo organizační strukturu státní správy
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
Úřad pro ochranu osobních údajů