Několik poznámek k problematice sporů z veřejnoprávních smluv uzavřených obcemi

V nedávné době byly v Právních rozhledech č. 11/2007 (autorský tým JUDr. Mgr. Luboš Jemelka a Mgr. Jiří Slováček) a na serveru www.juristic.cz (autor Mgr. Pavel Preisler) publikovány dva odborné články o veřejnoprávních smlouvách, jejichž komplexní a obecná úprava je obsažena v novém správním řádu. Ambicí následujících řádků je v návaznosti na uvedené studie popsat jednu z nových kompetencí některých správních orgánů, uvedených v ustanovení § 169 správního řádu, a to oprávnění rozhodovat od 1. ledna 2006 spory z veřejnoprávních smluv, „kdy jedna ze smluvních stran namítá porušování smluvních povinností jinou smluvní stranou a dožaduje se uložení povinnosti této straně smluvní ujednání plnit“1.

Protože zřejmě nejvíce veřejnoprávních smluv a jejich dodatků je uzavíráno mezi obcemi, z nichž alespoň jedna není obcí s rozšířenou působností (na úseku projednávání přestupků, sociálně-právní ochrany dětí, obecní policie, stavebního úřadu, provozování elektronické podatelny, zveřejňování obsahu úřední desky způsobem umožňujícím dálkový přístup), dotýkají se spory z veřejnoprávních smluv především činnosti krajských úřadů. Ty ostatně udělují souhlas k jejich uzavření (§ 63 odst. 1 obecního zřízení), změně jejich obsahu (§ 166 odst. 1 správního řádu) a jejich zrušení (§ 167 odst. 2 správního řádu), kupodivu ovšem nikoli jejich výpovědi (srov. § 166 správního řádu), což lze považovat za jeden z nedostatků správního řádu, protože v tomto případě není žádným způsobem zabezpečeno, že krajský úřad o zániku platnosti veřejnoprávní smlouvy výpovědí vůbec bude informován, a hrozí, že nebude schopen plnit svou povinnost uloženou mu v ustanovení § 65 odst. 1 zákona o obcích2.


Tak vážná situace, aby jedna ze stran veřejnoprávní smlouvy uzavřených obcemi iniciovala zahájení sporného řízení podle ustanovení § 141 správního řádu, je poměrně vzácná. Důvody jsou zřejmě dva:


  1. Obce, jejich orgány a představitelé řeší daleko závažnější problémy, týkající se především jejich ekonomiky a výkonu přenesené působnosti, takže spory z veřejnoprávních smluv jsou pro ně často naprosto okrajovou věcí, které není třeba věnovat zvláštní pozornost, a  to ani tehdy, pokud dojde k některým nejasnostem (např. co se týče způsobu a výše úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti)

  2. Pokud skutečně problém vznikne a někdo ho vůbec zaregistruje, řeší se na lokální úrovni a neformálně, takže se o jeho existenci krajský úřad buď nedozví, nebo jen jakoby mimochodem.

Krajský úřad, který obdrží návrh na zahájení sporného řízení z veřejnoprávní smlouvy a sporné řízení zahájí, by se měl podle ustanovení § 5 a § 141 odst. 8 správního řádu pokusit dovést strany sporu (navrhovatele a odpůrce) k smírnému řešení celé situace, o což se pokouší v nařízeném ústním jednání. Tato snaha ovšem bývá zpravidla marná, protože rozpory mezi dotčenými obcemi bývají již natolik vyhrocené (a často až osobní), takže oprávnění schvalovat smír mezi účastníky řízení (srov. § 141 odst. 8 správního řádu), dané krajským úřadům v těchto případech s účinností od 1.1.2006, v praxi zřejmě příliš nevyužijí.


Z povahy věci vyplývá, že předmětem sporu bývá jednak úhrada nákladů za výkon této přenesené působnosti, jednak určení rozsahu přenesené působnosti, kterou orgány jedné obce vykonávají pro orgány jiné obce.


Jednoznačně největší zájem mají obce na výkonu přestupkové agendy v rozsahu stanoveném orgánům každé obce zákonem č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění mnoha pozdějších předpisů, čemuž odpovídá i četnost veřejnoprávních smluv na daném úseku.


Místy nepříliš přehledná systematika a časté novelizace přestupkového zákona, které nezřídka přinášejí nové skutkové podstaty (na což v některých případech obce nereagují a ani dost dobře reagovat nemohou dodatkem k původní veřejnoprávní smlouvě), vytváří další sporné situace, zejména tehdy, pokud znění veřejnoprávní smlouvy není dostatečně obecné (příliš podrobná úprava toho, jakou agendu bude jedna obec za jinou vykonávat, s odkazem na jednotlivá zákonná ustanovení, se tak paradoxně ukazuje jako ne vždy výhodná).


Kontroverze mezi obcemi přináší také otázka místní a věcné příslušnosti k řešení přestupku. Jedná se zpravidla o klasický negativní kompetenční spor, protože přestupkovou věcí se nechce zabývat orgán žádné z obcí (té, která jej měla řešit původně, ani té, jíž byla usnesením pro nepříslušnost postoupena). Zde je jistě důvodná otázka, zda v těchto případech má být za této situace postupováno podle ustanovení § 141 odst. 13 a § 169 odst. 1 písm. b)4 správního řádu (sporné řízení), nebo podle ustanovení § 125 správního řádu (postoupení pro nepříslušnost). Protože ustanovení § 141 a § 169 správního řádu (sporné řízení) jsou systematicky řazeny do části třetí správního řádu, nazvané „Zvláštní ustanovení o správním řízení“ (§ 130 a násl.), kdežto ustanovení § 12 správního řádu do části druhé správního řádu, nazvané „Obecná ustanovení o správním řízení“ (§ 9 a násl.), lze dovodit, že ustanovení § 141 a § 160 správního řádu jsou speciální právní úpravou vůči ustanovení § 12 správního řádu a je tedy nutné je použít přednostně. Pro úplnost je nutno dodat, že fakticky však není rozdíl v tom, zda v daném případě (pokud jsou stranami veřejnoprávní smlouvy obce) je nutné postupovat podle ustanovení § 141 a § 160 správního řádu (sporné řízení), nebo podle ustanovení § 12 správního řádu (postoupení pro nepříslušnost), protože v obou případech by ve věci rozhodoval krajský úřad.


Otázka sporů o úhradu nákladů za výkon přenesené působnosti se až tolik složitá jako výše uvedený problém nejeví, neboť bývá většinou snadno ověřitelné, která z obcí kolik, za co a kdy té druhé zaplatila. Ani procesní stránka věci není nijak závažná, neboť jde o klasické správní řízení, byť pouze jednoinstanční (srov. § 169 odst. 2 správního řádu), s nařízením ústního jednání.


Závěrem lze konstatovat, že ačkoli nová kompetence řešit spory z veřejnoprávních smluv, jejichž smluvními stranami jsou obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, vyplývající z ustanovení § 169 odst. 1 písm. b) správního řádu, sice přináší některé nejasnosti (což je způsobeno nepochybně také tím, že s jejich řešením nemají správní orgány zatím příliš mnoho zkušeností), naštěstí však nepřinesla závažnější problémy.


1 srov. Ondruš, Radek. Správní řád. Praha, Linde 2005, str. 485

2 § 65 odst. 1 zákona o obcích:

Neplní-li orgán obce povinnost podle § 7 odst. 2, rozhodne krajský úřad, že pro ni bude přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti vykonávat pověřený obecní úřad, do jehož správního obvodu patří. Krajský úřad zároveň rozhodne o převodu příspěvku na  výkon přenesené působnosti. Rozhodnutí vydává krajský úřad v přenesené působnosti; při jeho vydávání se nepostupuje podle správního řádu.

3 § 141 odst. 1 správního řádu:

Ve sporném řízení správní orgán řeší spory z  veřejnoprávních smluv (část pátá) a v případech stanovených zvláštními zákony spory vyplývající z  občanskoprávních, pracovních, rodinných nebo obchodních vztahů.

4 § 141 odst. 1 písm. b) správního řádu:

Spory z veřejnoprávní smlouvy rozhoduje

b) příslušný krajský úřad, jde-li o veřejnoprávní smlouvu podle § 160 a jsou-li smluvními stranami obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, nepřevezme-li věc Ministerstvo vnitra

5 § 12 správního řádu:

Dojde-li podání (§ 37) správnímu orgánu, který není věcně nebo místně příslušný, bezodkladně je usnesením postoupí příslušnému správnímu orgánu a současně o tom uvědomí toho, kdo podání učinil (dále jen "podatel"). Má-li správní orgán, jemuž bylo podání postoupeno, za to, že není věcně nebo místně příslušný, může je usnesením postoupit dalšímu správnímu orgánu nebo vrátit jen se souhlasem svého nadřízeného správního orgánu. Usnesení vydaná podle tohoto ustanovení se pouze poznamenají do spisu.

JUDr. Bc. Václav Valeš
Plzeň


Název rubriky - Správní pr. - další příspěvky
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 1.8.2007 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 7.8.2007.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Redakce JURISTIC

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Studentské příspěvky
Další příspěvky
Obecní témata
Vybraná judikatura
Odkazy
    Kraje a krajské úřady
Hlavní město Praha
Jihomoravský kraj
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Karlovarský kraj
Liberecký kraj
Kraj Vysočina
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Ústecký kraj
Zlínský kraj
Královehradecký kraj
    Statutární města
Most
Liberec
Kladno
Jihlava
Hradec Králové
Havířov
České Budějovice
Brno
Hlavní město Praha
Pardubice
Ostrava
Opava
Olomouc
Zlín
Ústí nad Labem
Plzeň
    Vláda a ministerstva
Úřad Vlády ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo obrany
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo kultury
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo financí
Ministerstvo dopravy a spojů
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo vnitra
    Ústřední správní úřady - přímo řízené vládou
Správa státních hmotných rezerv
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro státní informační systém
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Komise pro cenné papíry
Národní bezpečnostní úřad
Český úřad zeměměřický a katastrální
Český báňský úřad
Úřad průmyslového vlastnictví
Český statistický úřad
    Ústřední správní úřady - podřízené ministerstvům
Česká obchodní inspekce
Česká školní inspekce
Státní energetická inspekce
Puncovní úřad
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Ćeský úřad bezpečnosti práce
Česká inspekce životního prostředí
Česká správa sociálního zabezpečení
Český telekomunikační úřad
Státní veterinární správa
    Úřady mimo organizační strukturu státní správy
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
Úřad pro ochranu osobních údajů