Několik slov k návrhu zákona o řízení před správními úřady (správnímu řádu)

20. dubna tohoto roku byl na stránkách Ministerstva vnitra zveřejněn návrh zákona o řízení před správními úřady, který je široce znám pod názvem správní řád. Jde o zcela nově zpracované legislativní dílo, jež bezpochyby zasluhuje podrobné prostudování. K návrhu zákona tvůrci přiložili důvodovou zprávu, z níž bude dále citováno.

V roce 1967 byl přijat zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Ten platí do dnešních dní, do minulého roku dokonce neexistovala přímá novela tohoto zákona (v roce 2000 byl přijat zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách) a zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu)).
Správní řád v platném znění je nedostatečný a to zejména z následujících důvodů:

  • existence celkem velkého množství zvláštních úprav správního řízení - v těchto případech se správního řádu užívá jako lex generalis. Jde například o zvláštní úpravu vyplývající ze zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celním zákoně, ve znění pozdějších předpisů, či např. ze zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
  • existence takových druhů správních řízení, ve kterých se neužívá správního řádu vůbec, tedy ani jako subsidiárního pramene. Jedná se zejména o řízení ve věcech daní, poplatků a odvodů. Základní úprava tzv. daňového řízení je obsažena v zákoně ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

K těmto dvěma námitkám důvodová zpráva dodává: "Za problematické u zmíněných speciálních norem upravujících správní řízení odchylně od právní úpravy obsažené ve správním řádu lze považovat zejména to, že tyto zvláštní úpravy nepostihují všechny otázky, které by vzhledem k částečnému či úplnému vyloučení působnosti správního řádu postihovat měly, případně se po věcné stránce často zbytečně liší jedna od druhé, resp. od správního řádu. Na jedné straně existuje neodůvodněně velký počet různých "správních řízení", na druhé straně v důsledku toho vznikají v předmětné právní úpravě mezery, které byly před rokem 1990 vyplňovány pomocí prostředků stojících mimo právní rámec."

  • je dán prostor k obstrukčnímu jednání některých účastníků, čímž se výrazně poškozuje právo každého na to, aby jeho věc byla vyřízena v přiměřené lhůtě.
  • správní exekuce se po zavedení exekuce na peněžitá plnění téměř přestala uplatňovat.
  • nedostačující právní úprava institutu přezkumu rozhodnutí mimo odvolací řízení, která má za následek nežádoucí odchylky v praxi jednotlivých resortů.
  • malá diferenciace správního procesu a  nedostatečná propracovanost řízení v prvním stupni.
  • absence obecné úpravy rozhodování orgánů územní samosprávy o právech a povinnostech osob v samostatné působnosti.
Důvodová zpráva dodává: "Tento nedostatek se snaží návrh zákona řešit jednak již samotným vymezením pojmu "správní úřad", který tím, že se vymezuje funkčně a zahrnuje mimo jiné i "veřejnoprávní korporace a jejich orgány", umožňuje chápat orgány územní samosprávy jako správní úřady, jednak tím, že zakazuje odvolacímu správnímu úřadu správní akt orgánu územního samosprávného celku vydaný v jeho samostatné působnosti změnit. Tím se správní řízení ve věcech kde rozhodují v samostatné působnosti orgány územních samosprávných celků dostává do plného souladu s ústavou. Tato ustanovení se samozřejmě uplatní subsidiárně v případech, kdy neexistuje zvláštní úprava speciálními zákony (jedná se např. o zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze a zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)."

Hlavní principy nvrhované právní úpravy:

  • navrhovaný zákon vymezuje svoji působnost institucionálně.

K tomu důvodová zpráva dodává: ".... tedy že se vztahuje na řízení před správními úřady, tzn. na postup správních úřadů při výkonu veřejné správy, čímž je myšlena veškerá veřejnoprávní činnost správních úřadů směřující navenek, která není upravena jiným právním předpisem, což by mělo posílit princip zakotvený v čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, že státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Snaha o přesné vymezení zejména procesních práv účastníků řízení, která je jednoznačným přínosem jak pro účastníky, tak pro správní úřad, a jejímž cílem je mimo jiné také předejít možným formálním pochybením v řízení, vedla k určité judicializaci správního řádu, která je však u obdobných předpisů obvyklá."

  • navrhovaný zákon definuje základní pravidla činnosti správních úřadů, která se uplatní na veškeré řízení před správními úřady.
  • rovnost účastníků řízení je pojmově korigována mírou, kterou se těchto osob řízení týká.
K tomu důvodová zpráva dodává: "Znamená to tedy, že dotčené osoby mohou mít v řízení různé postavení a rozsah jejich práv je přímo úměrný míře, kterou se jich řízení dotýká. Z tohoto předpokladu vychází koncepce účastenství v řízení o vydání správního aktu, podle níž by každý měl být účastníkem řízení jen v rozsahu, v jakém se ho řízení a správní akt týká."

  • nově úprava účasti občanských sdružení ve správním řízení.
  • otázky spojené s řízením před správními úřady, jako počítání lhůt či doručování, uvedeny v soulad s obdobnými ustanoveními o.s.ř. a zákona o poštovních službách.
  • zavedení jednotného pojmu správní akt, který je poté vnitřně diferencován.
  • podrobná úprava ochrany před nečinností správního úřadu; na tuto úpravu bude navazovat ochrana před nečinností ve správním soudnictví.
  • nová obecná úprava veřejnoprávních smluv.

Důvodová zpráva k tomu říká: "Obecně jsou upraveny jak veřejnoprávní smlouvy koordinační, tak veřejnoprávní smlouvy subordinační povahy. Úprava koordinačních veřejnoprávních smluv má za cíl vnést řád do živelné praxe správních úřadů, které již v současnosti různé dohody uzavírají a to například podle občanského zákoníku, který je pro tyto účely nevhodný. Návrh zákona rovněž nově umožňuje, aby namísto vydání správního aktu došlo k uzavření veřejnoprávní smlouvy subordinační, což je moderní institut vycházející z principu subsidiarity a spoluúčasti adresátů veřejné správy na jejím výkonu.

  • nově definován institut opatření obecné povahy
    Důvodová zpráva vysvětluje: "... což je zvláštní typ úkonu správního úřadu vůči neurčitému počtu dotčených osob na hranici mezi správním aktem a právním předpisem. Cílem zavedení tohoto institutu je dát dotčeným osobám alespoň minimální práva, jak to vyplývá z celkového trendu demokratizace veřejné správy a jak se již stalo v některých zvláštních úpravách (srov. schvalování územně plánovací dokumentace podle stavebního zákona)."
  • samostatná právní norma - exekuční řád správní - bude upravovat exekuci správních aktů vydávaných orgány veřejné správy.

Tolik alespoň k základním změnám, které by nový správní řád měl přinést. Legislativní proces je na počátku, zákon čeká dlouhá cesta a na jejím konci může dnes předkádané znění zákona dostát velkých změn. Předpokládané datum účinnosti nového zákona je 1. leden 2003.
Úplné znění zákona a důvodová zpráva je vám k dispozici na stránkách Ministerstva vnitra.
Nad vybranými částmi paragrafovaného znění nového správního řádu chystáme diskuzi. Rádi přivítáme vaše náměty a příspěvky.

Autor je studentem 3. ročníku FPR ZČU.


Název rubriky - Správní pr. - studenti
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 3.5.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 3.5.2001.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Jan Knapík

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Studentské příspěvky
Další příspěvky
Obecní témata
Vybraná judikatura
Odkazy
    Kraje a krajské úřady
Hlavní město Praha
Jihomoravský kraj
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Karlovarský kraj
Liberecký kraj
Kraj Vysočina
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Ústecký kraj
Zlínský kraj
Královehradecký kraj
    Statutární města
Most
Liberec
Kladno
Jihlava
Hradec Králové
Havířov
České Budějovice
Brno
Hlavní město Praha
Pardubice
Ostrava
Opava
Olomouc
Zlín
Ústí nad Labem
Plzeň
    Vláda a ministerstva
Úřad Vlády ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo obrany
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo kultury
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo financí
Ministerstvo dopravy a spojů
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo vnitra
    Ústřední správní úřady - přímo řízené vládou
Správa státních hmotných rezerv
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro státní informační systém
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Komise pro cenné papíry
Národní bezpečnostní úřad
Český úřad zeměměřický a katastrální
Český báňský úřad
Úřad průmyslového vlastnictví
Český statistický úřad
    Ústřední správní úřady - podřízené ministerstvům
Česká obchodní inspekce
Česká školní inspekce
Státní energetická inspekce
Puncovní úřad
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Ćeský úřad bezpečnosti práce
Česká inspekce životního prostředí
Česká správa sociálního zabezpečení
Český telekomunikační úřad
Státní veterinární správa
    Úřady mimo organizační strukturu státní správy
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
Úřad pro ochranu osobních údajů