Trendy v platebním styku

Se vzrůstem konkurence na finančním trhu a masovým rozvojem nových informačních technologií došlo k rozvoji platebního styku, který nemá žádné objektivní překážky.

Současné trendy v platebním styku a nástup nových technologii


Nynější služby v této oblasti mohou fungovat bez časového a fyzického omezení. Především banky jsou nuceny k velkým finančním úsporám a soustředění se na nové produkty využívající nových technologických možnosti. Internet a mobilní operátoři jsou hlavními spojenci peněžních ústavů na začátku třetího tisíciletí. Ve skutečnosti má klient přístup k mnohem většímu množství informací než kdysi. V otevřené ekonomice dochází ke stavu, kdy bankovní subjekty i ostatní finanční instituce musí více zápolit o svou klientelu a nabízet jim více konkurenceschopné produkty platebního styku. Banky čelí mnohým novým trendům, např. snižování nákladů, fúzím a akvizicím, postupné globalizaci trhů, harmonizací legislativy, významným sociálním změnám. Navíc podobné služby jako banky nabízí řada nebankovních finančních institucí, a tak dochází k velkému nárůstu konkurence. Roste mobilita obyvatelstva ( významně i v rámci volného pohybu osob v EU). Navíc se lidský faktor stal velice nákladným článkem, a proto dochází k jeho vytlačování moderními hardwarovými a softwarovými substituty. Technický pokrok umožňuje tzv. přímé bankovnictví.


Přímé bankovnictví


Bankovní subjekty se dlouho prezentovaly jako konzervativní a poměrně rigidní instituce. Z toho vycházel i vžitý model platebního styku. Liberalizace trhů spolu s exponenciálním růstem rozšíření internetu však tyto velké bankovní subjekty donutila čelit konkurenčním tlakům menších, dynamických bank, které soustřeďují svou pozornost na poskytování služeb platebního styku s využitím internetu a dalších telekomunikačních technologií. Na přelomu tisíciletí se tak zrodily nové trendy. Jedná se především o tzv. INTERNET, PHONE a GSM banking.

Internet banking - je moderním finančním produktem využívajícím celosvětové sítě, a tím umožňuje spojení zákazníka s bankou kdykoliv a odkudkoliv v běžném internetovém rozhraní. Používání tohoto kanálu přímého bankovnictví banky zvýhodňují, protože umožňuje obejít nákladný článek v podobě lidského faktoru. Bezpečnost tohoto způsobu je zajištěna pomocí autorizačního a podpisového certifikátu. Obecně můžeme internet banking rozdělit na OFFICE a HOME Banking. Pomocí těchto obou bankovních produktů lze realizovat všechny běžné operace platebního styku, zadávat příkazy k úhradě, získávat transakční historii a údaje o zůstatku na účtě. Základní rozdíl mezi oběma druhy spočívá v tom, že u typu „office“ vystupují dva druhý uživatelů: globální a lokální. Globální má definovaný přístup ke všem informacím daného subjektu. K tomuto účelu vlastní certifikát vydaný bankou, který ho opravňuje k aktivním operacím s peněžními prostředky. Lokální uživatel nemá právo manipulace s účty ve směru k bance, a proto nevlastní ani žádný certifikát.

GSM Banking - jedná se o další aplikaci přímého bankovnictví s využitím mobilního telefonu1. Prostřednictvím mobilního telefonního aparátu je možné získávat kdykoli, rychle a bezpečně různé informace o účtu, provádět převodní transakce a využívat dalších služeb. Mobilní operátoři už umožňují i možnost drobných plateb za  určité zboží . Pro zvláštní oblibu mobilních telefonů v ČR nabývá právě tato služba u nás zvláštního významu.

PHONE Banking - tento způsob přímého bankovnictví dosáhl zatím největšího rozvoje. Jeho nespornou výhodou je masovost a především jednoduchá dostupnost telefonní komunikace. Vlastní komunikace s bankou se odehrává prostřednictvím operátora nebo automatu. K tomuto účely zřizují banky „zelené linky“, které fungují nepřetržitě 24 hodin denně. Volání na tyto linky je zdarma. Klient tak může v kteroukoliv denní dobu provádět platební styk, zkontrolovat stav na účtě apod. V ČR momentálně dochází k rušení pevných linek z důvodů vysokých poplatků, a proto lze u nás čekat ústup této formy přímého bankovnictví ve prospěch jiných kanálů2.

Dále můžeme pozorovat trend poklesu zájmu o některé druhy platebních karet. Ještě v polovině 90. let zastávaly vedoucí postavení při běžných platbách za zboží, ale z důvodu možnosti zneužití svou pozici ztrácejí, resp. objevují se nové a bezpečnější typy. I na toto pamatoval náš zákonodárce, a proto máme i trestněprávní ochranu zneužití platební karty. Konkrétně se jedná o skutkovou podstatu „neoprávněné držení platební karty“ v § 249b trestního zákona3.

Nejaktuálnější vývoj v oblasti platební karet představuje čipová technologie. Tento trend můžeme pozorovat i v ČR. Ty však stále představují značné riziko, především mohou sloužit jako zdařilý nástroj tzv. „ praní špinavých peněz“. To bude muset reflektovat nejen EU, ale celé mezinárodní společenství novými mezinárodními dohodami zabraňující legalizaci výnosů z trestné činnosti. Proto můžeme očekávat, že se odborníci budou snažit zabezpečit ještě více vlastní používání platebních karet a také internetového prostředí. Úvahou de lege ferenda je tak propracovanější úprava ochrany proti praní špinavých peněz umožňující větší mezinárodní spolupráci. Někteří předvídají zavedení „univerzální superkarty“, která bude umožňovat nejen přístup k peněžním prostředkům, ale zároveň bude plnit funkci evidenčních průkazů (občanského, řidičského, pasu a dalších).

Na všechny tyto trendy však bude muset zákonodárce reagovat mnohem více. Existuje společenská potřeba regulace těchto právních vztahů, aby docházelo k bezporuchovému provádění platebního styku a k jeho dalšímu rozvoji. Úprava zatím poněkud pokulhává za dynamickým rozvojem služeb a technologií. Jistý mezník představuje v ČR zákon o platebním styku (zákon č. 124/2002 Sb.) a zavedení institutu finančního arbitra (zákon č. 229/2002 Sb.) jako alternativa soudního řešení určitých druhů sporů souvisejících s platebním stykem. Tím došlo k harmonizaci našeho práva s evropským právem.


Budoucnost platebního styku


Můžeme konstatovat, že ČR je v oblasti platebního styku na srovnatelné úrovni s EU. Kořeny současného systému platebního styku sahají do 80.let minulého století, kdy bylo zavedeno bezdokladové automatizované zúčtování, známé pod zkratkou ABO (automatické bankovní operace). Na těchto základech funguje i dnešní mezibankovní zúčtování pracující v reálném čase přes Zúčtovací centrum ČNB. Přesto v oblasti platebního styku existují další možnosti rozvoje, zejména v rámci realizace zúčtování mezi bankami4.

Do budoucna se bude muset český bankovní sektor ještě více zpřehlednit a zefektivnit, například pomocí alternativních distribučních kanálů – jako jsou INTERNET a GSM technologie. Další možnosti se jeví obchodování a provádění platebního styku prostřednictvím „digitální televize“. Zatím představuje velice nákladnou záležitost, ale už vzbudila pozornost bank a televizních stanic. Celý systém by měl využívat širokých možností čipové karty, jež by se vkládala do tzv. set top boxu, a který by se tak stal běžnou součástí televizního přístroje jako hardwarová součástka. Svou úlohu sehraje technologie laserového záznamu především pro svou velkou kapacitu informací a rychlost přenosu dat při zachování vysokého stupně bezpečnosti. Určitě poroste objem tzv. expresních plateb zajišťující převod peněžních prostředků v rámci jednoho dne. Bankovní subjekty se budou dostávat pod ještě větší tlak nebankovní konkurence.

Oblastí, která zůstala zatím poměrně nedotčena současným masivním rozvojem informačních technologií, je mezinárodní platební styk. Stále představují základ provádění mezinárodního platebního styku papírové listiny (dokumenty), jejíchž vlastní zpracování je časově i finančně velice náročné. Použitím nových technologií by došlo v této oblasti k snížení nákladů, zvýšení rychlostí operací a bezpečnosti mezinárodních plateb vůbec. Vznikl dokonce projekt „Bolero“, jehož hlavním cílem je nahradit veškeré papírové dokumenty spojené se zahraničními obchodními transakcemi jejich formou v elektronické podobě.

Zajímavá alternativa v oblasti klasických platebních systému se začala objevovat v 90. letech minulého století. Jedná se o tzv. LET systém5, který představuje určitý způsob směny (LETS je zkratka anglického "local exchange trading systems", což lze do češtiny přeložit jako "obchodní systémy místní směny“). Michael Linton založil první LETS v roce 1983 v Courtenay v údolí řeky Comox v Britské Kolumbii (Kanada). Funguje na principu multilaterálního clearingu, pomocí něhož dochází k výraznému omezení transakčních nákladů oproti klasické peněžní směně. Jeho základem jsou neformální instituce. Spolehlivě však funguje pouze v malých komunitách s těsnými sociálními vazbami. Stabilitu takového systému se daří udržet při nízkém počtů zúčastněných subjektů. Důležitou roli hraje samozřejmě národní právní prostředí.

LET systém můžeme tedy definovat jako alternativní ekonomický systém, který má za cíl napomoci místnímu obchodování. Tvoří ho skupina lidí, kteří k obchodování mezi sebou nepoužívají normální měnu (např. koruny), ale měnu vlastní (takovou, kterou si sami vytvořili)6. Tito lidé si poskytují různá plnění, přičemž není specifikováno, kdy, od koho a jaké protiplnění obdrží. Stanovena je pouze cena. Každý subjekt má svoje konto, na němž se zaznamenává hodnota statků, které poskytl ostatním subjektům komunity, a hodnota statků, které od ostatních přijal. Velmi často je LETS vykládán jako neziskový směnný systém, který je založený na bázi dobrovolnosti, s cílem rozvíjet možností a dovedností místních osob a zejména zvýšit objem obchodování na určitém menším území. Jinými slovy, LETS je v konečném důsledku nový trh pro zboží, a to na principu alternativního peněžního systému. Ten je reprezentován vytvořenou místní měnou, která obíhá v rámci LETS a taková měna je používána na platby za zboží a služby uskutečněné mezi členy LETS. Je třeba zdůraznit, že i když v rámci systému obíhá vlastní měna, LETS neslouží jako náhražka současného peněžního systému, ale jako jeho doplněk, tzn. plní pouze komplementární funkci.

Členové LETS, kterých bývají řádově desítky až stovky, obdrží „šekovou knížku“ v místní měně. Dále je vytvořen seznam zboží a služeb, které jsou jednotliví členové v rámci LETS ochotni nabízet, a to včetně ceny v jednotkách místní měny. Platby za toto zboží a služby jsou prováděny pomocí šeků, které jsou odesílány správci LETS, který všechny platby eviduje. Každý účet začíná na nule a později nabývá kladné nebo záporné hodnoty. Zároveň platí, že celkový součet stavů účtů se záporným zůstatkem je roven součtu stavů účtů s kladným zůstatkem. Aby systém fungoval, musí být v každém okamžiku stav účtů části členů v minusu. Protože se v LETS neplatí úrok ze záporných ani z kladných zůstatků, nejsou členové se záporným zůstatkem nijak znevýhodněni. LETS tak pomáhá, aby lokální zdroje byly používány místními subjekty (jednotlivci, zájmovými skupinami, místními podnikateli ) a takový region pak není tolik závislý na přílivu peněžních prostředků odjinud. LETS je volné sdružení subjektů a není nutnou podmínkou, aby existovalo jako nějaké oficiální registrované sdružení7.


Použitá literatura:



Harasimovič, P. : Analýza alternativního platebního systému LET Systém. Diplomová práce ESF MU. Brno 2003.

Juřík, P. : Svět platebních a identifikačních karet. Grada Publishing. Praha 2002.

Jiříček, P. : Platební a zúčtovací styk. Slezská univerzita OPF. Karviná 2002.

Jílek, J. : Peníze a měnová politika. Grada Publishing. Praha 2004.

Polidar, V. : Management bank a bankovních obchodů. 2. vyd. EKOPRESS. Praha 1999

Přádka, M., Kala, J. : Elektronické bankovnictví. Computer Press. 2000.

Revenda, Z. a kol. : Peněžní ekonomie a bankovnictví. Management Press. Praha 2004.

Schlossberger, O. a kol. : Platební styk. 3. vyd. Bankovní institut. Praha 2000.


1 Pro tyto operace se někdy užívá termín „ M COMMERCE“.

2 Na tyto služby u nás se již specializují některé banky. Více informací např. viz http://www.ebanka.cz.

3 § 249b trestního zákona zní : „Kdo si neoprávněně opatří nepřenosnou platební kartu jiného, identifikovatelnou podle jména nebo čísla, nebo předmět způsobilý plnit její funkci, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci“.

4 Podrobněji např. článek Machala, K. : Platební styk na cestě do  budoucnosti. Bankovnictví 2002. č 11. str. 9-11.

5 V ČR existuje k LETS velice málo literatury. Základní informace můžeme najít na  http://lets.ecn.cz. Komplexněji zpracoval toto téma Harasimovič, P. : Analýza alternativního platebního systému LET Systém. DIP ESF MU. Brno 2003.

6 Viz http://lets.ecn.cz/cojelets.ph.

7 Detailně na  http://lets-linkup.com.

Autor: David Jopek


Název rubriky - Správní pr. - další příspěvky
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 19.9.2005 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 19.9.2005.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Redakce JURISTIC

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Studentské příspěvky
Další příspěvky
Obecní témata
Vybraná judikatura
Odkazy
    Kraje a krajské úřady
Hlavní město Praha
Jihomoravský kraj
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Karlovarský kraj
Liberecký kraj
Kraj Vysočina
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Ústecký kraj
Zlínský kraj
Královehradecký kraj
    Statutární města
Most
Liberec
Kladno
Jihlava
Hradec Králové
Havířov
České Budějovice
Brno
Hlavní město Praha
Pardubice
Ostrava
Opava
Olomouc
Zlín
Ústí nad Labem
Plzeň
    Vláda a ministerstva
Úřad Vlády ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo obrany
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo kultury
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo financí
Ministerstvo dopravy a spojů
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo vnitra
    Ústřední správní úřady - přímo řízené vládou
Správa státních hmotných rezerv
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro státní informační systém
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Komise pro cenné papíry
Národní bezpečnostní úřad
Český úřad zeměměřický a katastrální
Český báňský úřad
Úřad průmyslového vlastnictví
Český statistický úřad
    Ústřední správní úřady - podřízené ministerstvům
Česká obchodní inspekce
Česká školní inspekce
Státní energetická inspekce
Puncovní úřad
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Ćeský úřad bezpečnosti práce
Česká inspekce životního prostředí
Česká správa sociálního zabezpečení
Český telekomunikační úřad
Státní veterinární správa
    Úřady mimo organizační strukturu státní správy
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
Úřad pro ochranu osobních údajů