Zdanění „LET systémů“ v České republice

V České republice je provozováno několik tzv. LET systémů, které představují alternativní institut lokálního obchodování . Proto považuji za vhodné stručně analyzovat právní východiska jejich fungování, jelikož této problematice je věnováno bohužel doposud málo pozornosti.

LETS je zkratka anglického "local exchange trading systems". Tyto pojmy můžeme přeložit jako obchodní systémy místní měny. První místní směnné systémy vznikaly v Kanadě v 80. letech jako nástroj řešení sociálních problémů v určitých regionech. LETS je tedy alternativní ekonomický systém, který má za cíl napomoci místnímu obchodování v malých komunitách. Tvoří ho skupina lidí, kteří k ekonomickým transakcím mezi sebou nepoužívají normální zákonnou měnu (např. koruny), ale měnu vlastní, takovou, kterou si sami vytvořili (podrobněji na  http://lets-linkup.com). Jinak můžeme LET systém definovat jako směnu služeb a výrobků na základě bezhotovostních plateb realizovaných ve smyšlených platebních jednotkách, přičemž jednotlivé transakce vede zúčtovací centrum. LETS neslouží jako náhražka současného peněžního systému, ale jako jeho doplněk, tzn. plní pouze komplementární funkci (http://lets.ecn.cz/index.htm).

Vlastnímu provozování systémů tohoto druhu v České republice nic nebrání. V oblasti občanskoprávních vztahů platí princip autonomie vůle. Přímo možnost uzavirání inominátních právních úkonů umožňuje § 51 občanského zákoníku. Takový úkon (kromě obecných náležitostí a předpokladů) nesmí odporovat obsahu nebo účelu občanského zákoníku. Provozovatelé, resp. účastníci takového systému musí respektovat vnitrostátní normy především z oblasti práva občanského, měnového, daňového, popř. obchodního a zabránit tak případnému zneužití, popř. selhání při nesplacení závazků. Základní povinnosti je vést korunové ekvivalenty hodnot transakci v účetnictví. Tyto transakce by pak mohly podléhat zdanění. V úvahu přichází především daň z příjmů fyzických. Pro správné stanovení hodnoty transakce se aplikují oceňovací předpisy.

Podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, jsou osvobozeny: příjmy z  prodeje movitých věcí (toto osvobození se nevztahuje na příjmy z  prodeje motorových vozidel, letadel a  lodí). Považuji za nutné vycházet také z  § 3 odst. 1 písm. e) zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů v platném znění. Pak by se na jednotlivé účastníky LETS mohla vztahovat povinnosti zdaňovat tzv. ostatní příjmy. Myslím si, že transakce v rámci LETS je možno subsumovat také pod ustanovení § 10 odst. písm. a), kde se hovoří o příjmech z  příležitostných činností nebo z  příležitostného pronájmu movitých věcí. Tyto příjmy můžou být osvobozené od daně (podle ustanovení § 10 odst. 3 písm. a) ) pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč. Základem daně ( tzv. dílčím základem daně) z „ostatních příjmů“ je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s  jednotlivým druhem příjmu vyšší než příjem, k  rozdílu se  nepřihlíží!

Podle zákona č. 151/1997 Sb. ( zákona o oceňování majetku) se transakce v LETS jakožto nepeněžní příjmy oceňují obvyklou cenou. Obvyklou cenou se  rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v  tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do  její výše se  nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Pokud by měl finanční úřad pochybnosti o správném ocenění transakce, může zahájit vytýkací řízení podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Poplatník pak musí v určité lhůtě doložit, jak došel k uváděným hodnotám. Není-li nadále finanční úřad spokojen s výpočtem daňové povinnosti, určí sám s využitím „pomůcek“ základ daně a příslušnou daň vyměří. O  stanoveném základu daně a  vyměřené dani vyrozumí správce daně daňový subjekt platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. Poplatník může podat opravný prostředek (odvolání).

Je pravděpodobné, že v budoucnu budou tzv. „místní obchodní systémy“ hrát v české ekonomice mnohem významnější roli než je tomu dnes, neboť umožňují usnadnění sociální situace určitých skupin obyvatel, a lze tak důvodně předpokládat podporu ze strany státu. K tomuto procesu bude potřebná podrobnější právní regulace.

Použité prameny:
- Harasimovič, P. : Analýza alternativních platebního systému LET Systém. Diplomová práce ESF MU. Brno 2003.
- Mrkývka, P. a kol. : Finanční právo a finanční správa. Masarykova univerzita. Brno 2004.
- Kaniová, L., Schillerová, I., : Správa daní – úplné znění zákona. Komentář. Judikatura. Linde. Praha 2001.
- Schraven, J. : The Economics of Local Exchange and Trade systéme. International Journal of Community Currency Research. 2002.

- http://finance.cz.
- http://lets-linkup.com.
- http://lets.ecn.cz/index.htm.
- http://www.letseurope.info/.

Autor: David Jopek


Název rubriky - Správní pr. - další příspěvky
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 15.8.2005 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 15.8.2005.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Redakce JURISTIC

 

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Studentské příspěvky
Další příspěvky
Obecní témata
Vybraná judikatura
Odkazy
    Kraje a krajské úřady
Hlavní město Praha
Jihomoravský kraj
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Karlovarský kraj
Liberecký kraj
Kraj Vysočina
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Ústecký kraj
Zlínský kraj
Královehradecký kraj
    Statutární města
Most
Liberec
Kladno
Jihlava
Hradec Králové
Havířov
České Budějovice
Brno
Hlavní město Praha
Pardubice
Ostrava
Opava
Olomouc
Zlín
Ústí nad Labem
Plzeň
    Vláda a ministerstva
Úřad Vlády ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo obrany
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo kultury
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo financí
Ministerstvo dopravy a spojů
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo vnitra
    Ústřední správní úřady - přímo řízené vládou
Správa státních hmotných rezerv
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro státní informační systém
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Komise pro cenné papíry
Národní bezpečnostní úřad
Český úřad zeměměřický a katastrální
Český báňský úřad
Úřad průmyslového vlastnictví
Český statistický úřad
    Ústřední správní úřady - podřízené ministerstvům
Česká obchodní inspekce
Česká školní inspekce
Státní energetická inspekce
Puncovní úřad
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Ćeský úřad bezpečnosti práce
Česká inspekce životního prostředí
Česká správa sociálního zabezpečení
Český telekomunikační úřad
Státní veterinární správa
    Úřady mimo organizační strukturu státní správy
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
Úřad pro ochranu osobních údajů