Odvolání v daňovém řízení dle ust. § 48 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
     Odvolání je základním opravným prostředkem v daňovém řízení, jehož prostřednictvím může příjemce rozhodnutí brojit proti obdrženému rozhodnutí vydaném správcem daně, pokud podání odvolání není vyloučeno zákonným ustanovením.
Nad nedostatky platné právní úpravy postavení Nejvyššího kontrolního úřadu
     Jednou z nezbytných podmínek fungování moderního demokratického státu je existence kontrolního systému. Funkci nezávislého kontrolního orgánu plní v České republice Nejvyšší kontrolní úřad (dále také jen NKÚ), jehož současná koncepce je založena na zkušenostech obdobných kontrolních institucí v Evropě. Existence NKÚ vychází přímo z Ústavy České republiky, která vedle moci zákonodárné, výkonné a soudní definuje v samostatné hlavě Nejvyšší kontrolní úřad jako nezávislý orgán. Působnost, organizační strukturu a činnost upravuje zákon č. 166/1993 Sb. o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů. Následující text je zamyšlením nad nedostatky právní úpravy postavení Nejvyššího kontrolního úřadu v České republice.
Několik poznámek k problematice sporů z veřejnoprávních smluv uzavřených obcemi
     V nedávné době byly v Právních rozhledech č. 11/2007 (autorský tým JUDr. Mgr. Luboš Jemelka a Mgr. Jiří Slováček) a na serveru www.juristic.cz (autor Mgr. Pavel Preisler) publikovány dva odborné články o veřejnoprávních smlouvách, jejichž komplexní a obecná úprava je obsažena v novém správním řádu. Ambicí následujících řádků je v návaznosti na uvedené studie popsat jednu z nových kompetencí některých správních orgánů, uvedených v ustanovení § 169 správního řádu, a to oprávnění rozhodovat od 1. ledna 2006 spory z veřejnoprávních smluv, „kdy jedna ze smluvních stran namítá porušování smluvních povinností jinou smluvní stranou a dožaduje se uložení povinnosti této straně smluvní ujednání plnit“1.
Účely vyvlastnění
     Prvního ledna tohoto roku nabyl účinnosti nový zákon č. 184/2006 Sb., zákon o vyvlastnění. Zákon upravuje hmotněprávní a procesněprávní úpravu tohoto institutu správního práva. Avšak oproti minulé právní úpravě v něm nejsou stanoveny ani základní účely vyvlastnění. Zákon vychází z toho, že veškeré účely vyvlastnění budou stanoveny speciálními zákony. Cílem tohoto příspěvku je nastínit alespoň základní přehled některých účelů vyvlastnění stanovených ve zvláštních zákonech.
Srovnání základů právní úpravy práva životního prostředí ve Slovinsku a v České republice
     Slovinsko (Slovenija), oficiálně Republika Slovinsko (Republika Slovenija) je středomořský stát v jižní Evropě. Samostatné Slovinsko vzniklo roku 1991 jako nástupnický stát bývalé Jugoslávie. Slovinsko1 ihned po osamostatnění nastolilo cestu moderního ekonomického státu po vzoru států západní Evropy s cílem začlenit se co nejdříve do struktur Evropských společenství.
Veřejnoprávní smlouvy
     Institut veřejnoprávní smlouvy není v našem právním řádu ničím novým. Už prvorepubliková teorie a i praxe tento institut uznávaly.1 Nikdy však neexistovala komplexnější právní úprava.
Průběh vymáhacího řízení
     Průběhem řízení se většinou rozumí postup od zahájení řízení až po případný výkon rozhodnutí.
Právní předpoklady vymáhání daňového nedoplatku
     Daňová exekuce jako výkon rozhodnutí dle ZSDP je relativně nezávislým daňovým řízením, jehož zahájení, průběh i ukončení jsou vázány na jisté podmínky – předpoklady, které je povinen správce daně zkoumat před samostatným zahájením daňové exekuce, resp. samotném jejím průběhu.1
Trendy v platebním styku
     Se vzrůstem konkurence na finančním trhu a masovým rozvojem nových informačních technologií došlo k rozvoji platebního styku, který nemá žádné objektivní překážky.
Zdanění „LET systémů“ v České republice
     V České republice je provozováno několik tzv. LET systémů, které představují alternativní institut lokálního obchodování . Proto považuji za vhodné stručně analyzovat právní východiska jejich fungování, jelikož této problematice je věnováno bohužel doposud málo pozornosti.
Občané města mohou u soudu napadat nezákonné převody obecního majetku
     Tisková zpráva Ekologického právního servisu1
Veřejná služba a systémy veřejné služby
     Slova „veřejná služba“ můžeme považovat za právní termín, označující právní postavení veřejných zaměstnanců. V současném pojetí se veřejná služba vztahuje hlavně k právnímu postavení „civilních zaměstnanců veřejné správy“.
Český zákon o obcích ve srovnání se slovenským zákonem o obecním zřízení
     V současné době, kdy stojí Česká republika na prahu vstupu do Evropské unie, je velice vhodné srovnávat jednotlivé právní odvětví s úpravou v zahraničí pro lepší inspiraci v prováděných změnách našeho právního řádu.
Obligatornost orgánů zastupitelstva obce a rady obce
      Zákon o obcích1 v hlavě páté věnované orgánům zastupitelstva obce a rady obce stanoví, že zastupitelstvo obce může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory.
Úprava církevního školství v právním řádu ČR
     Tento příspěvek přináší pohled na zakotvení úpravy církevního školství v našem právním řádu (od základních škol, přes střední, vyšší až po školství vysoké).
Několik poznámek k právnímu postavení národních parků a jejich správ z hlediska Ústavy ČR a zákona o ochraně přírody a krajiny
      Zřizování národních parků jako zvláště chráněných území a výkon státní správy v oblasti ochrany přírody a krajiny upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 15 odst. 3 tohoto zákona se národní parky, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašují zákonem. Podle § 78 odst. 1 tohoto zákona vykonávají na území národních parků a jejich ochranných pásem státní správu v ochraně přírody a krajiny správy národních parků, není-li podle tohoto zákona příslušná obec, Ministerstvo životního prostředí nebo Česká inspekce životního prostředí. Toto ustanovení rovněž odkazuje na přílohu zákona, v níž je uveden přehled správ národních parků (a chráněných krajinných) oblastí na území České republiky.
Několik poznámek ke vzájemným vztahům různých typů územně plánovací dokumentace
     V současné době probíhají legislativní práce na přípravě paragrafovaného znění návrhu nového stavebního zákona, který nahradí stávající právní úpravu z r. 1976. Jednou z otázek, s nimiž se bude muset nový zákon též vypořádat, jsou i vzájemné vztahy různých typů územně plánovací dokumentace, a to územního plánu velkého územního celku a územního plánu obce, resp. územního plánu a regulačního plánu. O tom, že řešení tohoto problému není a nebude jednoduchou záležitostí, svědčí i skutečnost, že ve vládou schváleném věcném záměru nového stavebního zákona z června loňského roku se říká pouze to, že zákon upraví řešení souladu různých druhů územně plánovací dokumentace. Zkusme se tedy zamyslet nad dnešním právním stavem a přispět tím zároveň do diskuse k návrhu nového stavebního zákona.
Několik poznámek ke správnímu řízení podle zákona o státní správě a samosprávě ve školství
      Zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, se sice v praxi aplikuje již více než 10 let, zdaleka to však neznamená, že by všechna jeho ustanovení byla jednoznačná a nevyvolávala otazníky nad svou aplikací v praxi (což lze koneckonců říci i o řadě dalších zákonů). Jedním z takových příkladů jsou i ustanovení upravující některá (správní) řízení podle tohoto zákona.
Samostatná a přenesená působnost obce.
     Pojmy samostatná a přenesená působnost obce jsou většině občanů dosti neznámé a setkávají se s nimi jen výjimečně, domáhají-li se po orgánech své obce nějakého opatření nebo zásahu, ať již ve svém individuálním zájmu nebo k nápravě obecných problémů, a jsou odmítnuti s poukazem na to, že věc do působnosti orgánů obce nespadá. Následuje zloba a hněv a mediální či soudní útoky na obec a její představitele, či resignace a apatie k uplatnění svého podílu na věcech veřejných.
Několik poznámek k novému zákonu o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
     Pod č. 139/2002 Sb. byl ve Sbírce zákonů publikován zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, který s účinností od 1.1.2003 nahradí stávající právní úpravu obsaženou v zákoně č. 284/1991 Sb. Návrh nové právní úpravy se při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně a Senátu celkem překvapivě nestal předmětem větší pozornosti a diskusí, ačkoliv obsahoval několik (nejen z hlediska obcí a krajů a probíhající druhé etapy reformy veřejné správy, ale především z hlediska ústavní ochrany vlastnického práva) velmi sporných bodů, z nichž některé by se v případě sporů mohly stát (a zřejmě i stanou) vhodným předmětem rozhodovací činnosti Ústavního soudu. O co konkrétně jde?
Reakce na článek o přestupkovém řízení
      Autor článku Bc. Václav Sýkora reaguje na příspěvek Petra Beránka **Seminární práce - přestupkové řízení**.
Po letech jsme se dočkali
      Protiústavní úprava správního soudnictví byla definitivně zlikvidována.
Reakce na příspěvek: Nabývání nemovitostí od obcí, krajů a hlavního města Prahy.
      Shodně s autorem doporučuji, aby doložka (již chápu jako rozšíření povinných náležitostí smlouvy) byla umisťována přímo v textu smlouvy, a to buď v úvodních ustanoveních nebo naopak v závěrečných ustanoveních. Dobrá je též forma samostatného článku smlouvy:
Nabývání nemovitostí od obcí, krajů a hlavního města Prahy
     Novou právní úpravou obecního zřízení – zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, krajského zřízení – zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, a postavení Prahy – zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, byly rozšířeny povinnosti těchto subjektů pro zvýšení právní jistoty zejména účastníků závazkových právních vztahů, když ve všech třech uvedených zákonech najdeme nová ustanovení, která hovoří o tzv. doložce.
Ohrožuje institut vyvlastnění váš majetek?
     Případ z Hranic na Moravě, kde se obci nepodařilo odkoupit od majitelky pozemky zahrnuté územně plánovací dokumentací do průmyslové zóny, a přesto zde koncern Philips zahájil výstavbu, rozvířil diskusi ohledně řešení obdobných situací, kdy při zřizování průmyslových zón je nutné vykoupit pozemky od několika desítek i stovek vlastníků, a ne vždy je dosaženo dohody.
K fikci negativního rozhodnutí.
      Reakce na článek *Pár slov k fikci negativního rozhodnutí*.
Pár slov k fikci negativního rozhodnutí
      Je otázkou, je-li možno bez výhrad přijmout názor, že *…výsledkem mlčení povinného subjektu je de iure existence zamítavého rozhodnutí se zcela stejnými právními účinky a se zcela stejným dopadem do právní situace žadatele*. Sporné se jeví zvláště to, zda lze právní účinky fiktivního rozhodnutí a jeho dopad na právní situaci žadatele skutečně vždy považovat za stejné, jako v případě, kdyby mu bylo doručeno písemné rozhodnutí o odepření informace.
Fikce negativního rozhodnutí
      Mezi právní prostředky proti nečinnosti správního orgánu se již tradičně řadí *fikce vydání správního rozhodnutí*. V positivním právu vždy měla podobu fikce positivního rozhodnutí v duchu přísloví *kdo mlčí - souhlasí*. V našem právním řádu sice ojediněle, ale přeci jen téměř trvale se nějaký případ fikce positivního rozhodnutí vyskytoval. Se svou imanentní touhou po systémovosti a souměrnosti přiřadila česká iurisprudence k této fikci positivního též fikci negativního rozhodnutí, která se však v našem právním řádu nevyskytovala a stěží kdo předpokládal, že by se snad vyskytnouti mohla. Leč stalo se.
Zvláštní užívání komunikací versus svoboda shromažďovací
      Jedním z nejdůležitějších výsledků listopadového převratu bylo nepochybně znovu-obnovení svobody shromažďovací na bási základního ústavního práva, omezitelného pouze výjimečně a pouze zákonem.Představa, že občané se mohou sejít bez jakýchkoli schvalovacích procedur, je však pro dřívějším systémem odchované úřednictvo dosti nepředstavitelná; taková svoboda se zcela vymyká chápání mnohých z nich, a to bez ohledu na velikost úřadu, v němž veřejnosti slouží.
Podání ve správním řízení (dopad zákona o elektronickém podpisu)
     Příspěvek se zabývá dopadem zákona o elektronickém podpisu v oblasti používání **per analogiam iuris** ve správním řízení k úpravě dle občanského soudního řádu v případě podání.

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Studentské příspěvky
Další příspěvky
Obecní témata
Vybraná judikatura
Odkazy
    Kraje a krajské úřady
Hlavní město Praha
Jihomoravský kraj
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Karlovarský kraj
Liberecký kraj
Kraj Vysočina
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Ústecký kraj
Zlínský kraj
Královehradecký kraj
    Statutární města
Most
Liberec
Kladno
Jihlava
Hradec Králové
Havířov
České Budějovice
Brno
Hlavní město Praha
Pardubice
Ostrava
Opava
Olomouc
Zlín
Ústí nad Labem
Plzeň
    Vláda a ministerstva
Úřad Vlády ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo obrany
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo kultury
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo financí
Ministerstvo dopravy a spojů
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo vnitra
    Ústřední správní úřady - přímo řízené vládou
Správa státních hmotných rezerv
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro státní informační systém
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Komise pro cenné papíry
Národní bezpečnostní úřad
Český úřad zeměměřický a katastrální
Český báňský úřad
Úřad průmyslového vlastnictví
Český statistický úřad
    Ústřední správní úřady - podřízené ministerstvům
Česká obchodní inspekce
Česká školní inspekce
Státní energetická inspekce
Puncovní úřad
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Ćeský úřad bezpečnosti práce
Česká inspekce životního prostředí
Česká správa sociálního zabezpečení
Český telekomunikační úřad
Státní veterinární správa
    Úřady mimo organizační strukturu státní správy
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
Úřad pro ochranu osobních údajů