Pohledy: | právník | laik | student | mapa serveru | pomoc | hledat |
Adresáře | Knihovna | Jobs | Diskuze | Právní oblasti |
Občanské | Rodinné | Pracovní | Obchodní | Správní a související | Trestní | Ústavní | Mezinárodní | Právo a EU |
Pár slov k fikci negativního rozhodnutí
Je otázkou, je-li možno bez výhrad přijmout názor, že *…výsledkem mlčení povinného subjektu je de iure existence zamítavého rozhodnutí se zcela stejnými právními účinky a se zcela stejným dopadem do právní situace žadatele*. Sporné se jeví zvláště to, zda lze právní účinky fiktivního rozhodnutí a jeho dopad na právní situaci žadatele skutečně vždy považovat za stejné, jako v případě, kdyby mu bylo doručeno písemné rozhodnutí o odepření informace. Jen ztěží si lze představit argumenty, kterými by bylo možno oponovat příspěvku "Fikce negativního rozhodnutí", pokud je v něm poukázáno na problémy nastolené právní praxi tím, že za zákonem předvídaných okolností se má za to, že bylo vydáno rozhodnutí, kterým bylo odepřeno podání informace. Bez výhrady se lze ztotožnit i s názorem, že řada takto nastalých problémů zůstává v zákoně č. 106/1999 Sb. neřešena. Lze si však položit otázku, je-li možno bez výhrad přijmout také názor, že "…výsledkem mlčení povinného subjektu je de iure existence zamítavého rozhodnutí se zcela stejnými právními účinky a se zcela stejným dopadem do právní situace žadatele". Sporné se jeví zvláště to, zda lze právní účinky fiktivního rozhodnutí a jeho dopad na právní situaci žadatele skutečně vždy považovat za stejné, jako v případě, kdyby mu bylo doručeno písemné rozhodnutí o odepření informace. V souladu se starou pravdou, že šedivá je teorie, leč zelený strom života, lze do diskuse (jakých bude ohledně tohoto institutu jistě nemálo) přispět informací o jednom konkrétním rozhodnutí. K dispozici je rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 7. května 2001, č.j. 3/01-Rk. V řízení o rozkladu projednávaném v označeném odvolacím řízení (podaném právě proti fiktivnímu negativnímu rozhodnutí) bylo vysloveno, že se zrušuje rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 4.4.2001 čj. OTSV 51/2001 a věc se vrací orgánu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. Zjištění učiněné v odvolacím řízení a důvody ke zrušení fiktivního negativního rozhodnutí shledané ministrem spravedlnosti jako správním orgánem druhého stupně lze shrnout takto. Organizační útvar ministerstva, který zastával funkci správního orgánu I. stupně příslušného pro rozhodnutí o poskytnutí požadovaných informací, žadateli informaci nepodal a ani jinak na žádost nereagoval. Bylo tedy nutno postup při vyřízení žádosti o informaci posuzovat ve smyslu ustanovení § 15 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., které stanoví, že "jestliže orgán ve lhůtě pro vyřízení žádosti neposkytl informaci či nevydal rozhodnutí podle § 15 odst. 1, má se za to, že vydal rozhodnutí, kterým informaci odepřel." To žadatel napadl podáním, které doručil osobně dne 23.4.2001. Nesouhlasil s tím, že mu povinný subjekt v zákonem stanovené lhůtě neposkytl požadované informace, ani nevydal rozhodnutí podle § 15 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. V odůvodnění zrušujícího rozhodnutí správní orgán druhého stupně na základě obsahu spisu konstatoval, že správní orgán I. stupně neposkytl žadateli požadované informace především z toho důvodu, že spis s žádostí nesprávnou manipulací založil jako vyřízený. Odvolací orgán vyslovil názor, že při řádném postupu mělo být žadateli částečně vyhověno (když by nebylo možno vyhovět pokud byly vyžadovány informace s charakterem osobních údajů a ohledně požadavku na informace, které nemá Ministerstvo spravedlnosti k dispozici). Odvolací orgán podrobně zkoumal otázku, zda rozklad byl podán včas. Po zjištění, že fiktivní rozhodnutí podle § 15 odst. 4 citovaného zákona "bylo vydáno" 4.4.2001 a následujícího dne tedy začala běžet 15 denní zákonná lhůta k podání rozkladu, která uplynula dnem 19.4.2001, odvolací orgán uvedl, že rozklad podaný 23.4.2001 by bylo možno shledat opožděným, ovšem za předpokladu, že skutečnosti významné pro posouzení začátku a konce lhůty k podání rozkladu byly žadateli známé. Odvolací orgán dospěl k závěru, že nebylo v silách žadatele tyto skutečnosti zjistit. Žadatel nemohl zjistit datum vydání rozhodnutí orgánu I. stupně podle § 15 odst. 4 citovaného zákona a v důsledku toho ani konec lhůty k podání rozkladu, a to mimo jiné i protože nemohl vědět, kdy byla jeho žádost o informaci zaslaná poštou povinnému subjektu fakticky doručena. S ohledem na tuto skutečnost a s přihlédnutím k tomu, že orgán I. stupně nesplnil řádně svoji povinnost, shledal odvolací orgán důvody k postupu podle § 54 odst. 3 správního řádu, kterým se stanoví: "pokud účastník řízení v důsledku nesprávného poučení nebo proto, že nebyl poučen vůbec, podal opravný prostředek po lhůtě, má se za to, že jej podal včas, jestliže tak učinil nejpozději do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí." Dále je v odůvodnění argumentováno tím, že žadatel díky fiktivnímu rozhodnutí, které "bylo vydáno" v důsledku neodůvodněné nečinnosti orgánu I. stupně, nebyl a ani nemohl být poučen o opravném prostředku. Z odůvodnění prezentovaného rozhodnutí též vyplývá, že předpoklad pro zrušení negativního fiktivního rozhodnutí shledal ministr spravedlnosti i v tom, že "smyslem zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, je zajistit, aby žadatelům byly informace poskytovány v maximální možné míře a nikoliv hledány formální důvody k jejich neposkytnutí". Z výše popsané věci je patrné, že odvolací orgán v daném případě nepovažoval právní účinky fiktivního rozhodnutí a jeho dopad na právní situaci žadatele za stejné, jako kdyby mu bylo doručeno písemné rozhodnutí. Byť to již v odůvodnění zmiňovaného rozhodnutí není patrné, lze říci, že odvolací orgán vlastně vycházel z toho, že fiktivní rozhodnutí nemůže ze své podstaty naplnit takové náležitosti, jaké jsou stanovené zákonem pro písemné vyhotovení rozhodnutí, takže jím mimo jiné nemůže být ani naplněna povinnost řádného poučení. Z hlediska možnosti uplatnění opravného prostředku pak je zřejmé, že shledal jinou právní situaci žadatele, kterému nebylo vyhověno "fiktivním rozhodnutím", než by shledal právní situaci toho, komu by odepření informace bylo sděleno formou písemného rozhodnutí opatřeného odůvodněním, jakož i náležitým poučením o možnosti opravného prostředku a lhůtě k jeho uplatnění. Lze očekávat, že pokud fiktivní negativní rozhodnutí nabude právní moci pouze v důsledku toho, že nebylo napadeno odvoláním, anebo bylo napadeno odvoláním opožděným, bude patrně nutno řešit problémy spočívající v posouzení reálných právních účinků předpokládaného rozhodnutí. Zvláště tehdy, kdy dojde k fikci odepření informace, aniž by k tomu byly dány zákonné důvody (míněna je opačná situace, než jakou diskutovaný příspěvek charakterizuje tak, že může dojít i k tomu, že mlčením povinného subjektu vydané rozhodnutí se opírá o zákonné důvody odepření informace) vznikne patrně potřeba řešit otázku, jaké má fiktivní zamítavé rozhodnutí účinky, když "nabylo právní moci". Především půjde o to, zda "fiktivní rozhodnutí", které fakticky vydáno nebylo a je jen (byť zákonem) předpokládané, může mít za následek, že věc (žádost o informaci) má být pokládána za rozhodnutou (res iudicata). Záměrem zákonodárce asi nebylo navodit pro takový případ stav, že by žadatel neměl možnost se nadále (opakovaně) domáhat informace, o kterou žádal, a která mu byla "fiktivně" odepřena z důvodu nečinnosti povinného subjektu. Ze zákona č. 106/1999 Sb. by bylo jen ztěží dovodit, závěr, že fikci rozhodnutí (rozhodnutí jehož existence se předpokládá) zákonodárce konstituje z jiného důvodu než za účelem ochrany žadatele proti nečinnosti povinného subjektu, tedy z důvodu založit i v takovém případě možnost uplatnit opravný prostředek. Je pravda, že zákonodárce výslovně neřeší otázku, zda fakticky nevydané rozhodnutí, tedy rozhodnutí jehož vydání se jenom předpokládá, může založit také jiný právní vztah, než je (výslovně zákonem předvídaný) vznik procesního oprávnění podat opravný prostředek. Tomu, kdo bude v praxi postaven před úkol hledat řešení této otázky, patrně není nutné dávat doporučení, aby odpověď hledal zvláště z pohledu, jak je právo na informace zakotveno v článku 17 Listiny základních práv a svobod, jakož i v kontextu celého znění zákona č. 106/1999 Sb. a jeho smyslu.
|
Odkaz na seznam soudů: přejít na Právo a životní prostředí
Studentské příspěvky
Další příspěvky
Obecní témata
Vybraná judikatura
Odkazy
Jihomoravský kraj Středočeský kraj Jihočeský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Královehradecký kraj
Liberec Kladno Jihlava Hradec Králové Havířov České Budějovice Brno Hlavní město Praha Pardubice Ostrava Opava Olomouc Zlín Ústí nad Labem Plzeň
Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo obrany Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo kultury Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo financí Ministerstvo dopravy a spojů Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad pro státní informační systém Státní úřad pro jadernou bezpečnost Komise pro cenné papíry Národní bezpečnostní úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Český báňský úřad Úřad průmyslového vlastnictví Český statistický úřad
Česká školní inspekce Státní energetická inspekce Puncovní úřad Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Ćeský úřad bezpečnosti práce Česká inspekce životního prostředí Česká správa sociálního zabezpečení Český telekomunikační úřad Státní veterinární správa
Úřad pro ochranu osobních údajů |
Prostor www.juristic.cz je platforma pro výměnu a sdílení právních a s právem souvisejících informací. Projekt je výsledkem zájmové činnosti členů mezi něž patřila také Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Děkujeme všem podporovatelům projektu, jímž se můžete stát i vy. Přebírání obsahu bez předchozího souhlasu není dovoleno. | |
Provozuje Spolek JURISTIC od roku 1999. ISSN 1802-789X. Technické záležitosti řeší administrátor. | Kontakt |