K fikci negativního rozhodnutí.

Reakce na článek *Pár slov k fikci negativního rozhodnutí*.

Pane kolego, plně souhlasím s tím, že odvolací lhůta proti prvoinstančnímu fingovanému rozhodnutí je ve všech případech ex lege tříměsíční. Ve svém příspěvku jsem udělal chybu, protože jsem se příliš soustředil až na fázi správního přezkumu. Samozřejmě, že odvolací orgán (ve Vámi popsaném případě rozkladový orgán)musí včasnost odvolání posuzovat s ohledem na neexistenci poučení, neboť fingované rozhodnutí nepochybně není fingované jako bezvadné. Nepochybné rovněž je, že jde-li o rozklad nebo o odvolání k radě obce (což je ovšem též jen nesprávně nazvaným rozkladem, když k žádné vyšší instanci se zde nic neodvaluje a causa zůstává v řešení stejného subjektu - obce), podaný po lhůtě může být posuzován též jako nová žádost o poskytnutí informace, neboť jde o stále stejný povinný subjekt, který informacemi disponuje. Bude-li však odvolacím orgánem subjekt, který požadované informace nemá, protože je skutečně vyšší instancí, pak mu nezbyde než odvolání považovat za opožděné. Odvolací rozhodnutí ale stejně vydat nemusí, neboť i pro ně je zákonem konstruována negativní fikce.

Podstatou mého příspěvku však byla až další fáze - soudní žaloba proti fingovanému odvolacímu (eventuelně rozkladovému) rozhodnutí. Je-li odvolací rozhodnutí fingováno, pak nepochybně byly vyčerpány řádné opravné prostředky a žalobu podat lze, ovšem lhůta pro podání žaloby je propadná a její zmeškání nelze prominout a neexistence poučení na tom ničeho nemění (nejde o opravný prostředek k soudu, leč o žalobu). Podstatou mého příspěvku a cíleným závěrem bylo zjištění, že nechce-li povinný subjekt informaci poskytnout, tak ji prostě neposkytne, i kdyby žadatel využil všechny právní prostředky, jimiž se podání informace může domáhat. Soud nepochybně požadovanou informací nedisponuje a sám ji poskytnout nemůže, povinný subjekt pak soudem vrácenou žádost může opět vyřídit fikcí negativního rozhodnutí. A pořád dokola.

Nicméně chci se zastavit ještě u jedné věci, a to "res iudicata". Přes existenci jednoho odlišného iudikátu se domnívám, že ve správním řízení zásada non bis in idem neplatí a o žádné věci rozhodnuté nelze vůbec hovořit. Správní řád to nezná a zvláštní zákony to nezakotvují, pouze § 66 a 76 přestupkového zákona zakotvují zásadu non bis in idem; pro ostatní správní "trestání" pak lze extensivním výkladem tuto zásadu dovodit z čl. 40 odst. 5 Listiny. Pro jiná správní rozhodnutí jen vyjímečně některé zákony zakotvují dočasnou překážku zahájení řízení (odklad možnosti podat novou žádost po zamítnutí dřívější žádosti), to řešení je však vyjímečné.

Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může každý žadatel o cokoli ihned po právní moci zamítavého rozhodnutí žádat o totéž znovu. Ostatně paušální zakotvení "věci rozhodnuté" do správního řízení by bylo vzhledem k jeho předmětu ve většině případů velmi nežádoucí a mnohdy vpravdě "zvěrské", zejména u rozhodnutí in rem. Pane kolego, bylo mi ctí s Vámi diskutovat a děkuji Vám za upozornění na chybu.


Název rubriky - Správní pr. - další příspěvky
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 13.6.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 13.6.2001.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Milan Duda
Související informace - články:

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Studentské příspěvky
Další příspěvky
Obecní témata
Vybraná judikatura
Odkazy
    Kraje a krajské úřady
Hlavní město Praha
Jihomoravský kraj
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Karlovarský kraj
Liberecký kraj
Kraj Vysočina
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Ústecký kraj
Zlínský kraj
Královehradecký kraj
    Statutární města
Most
Liberec
Kladno
Jihlava
Hradec Králové
Havířov
České Budějovice
Brno
Hlavní město Praha
Pardubice
Ostrava
Opava
Olomouc
Zlín
Ústí nad Labem
Plzeň
    Vláda a ministerstva
Úřad Vlády ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo obrany
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo kultury
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo financí
Ministerstvo dopravy a spojů
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo vnitra
    Ústřední správní úřady - přímo řízené vládou
Správa státních hmotných rezerv
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro státní informační systém
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Komise pro cenné papíry
Národní bezpečnostní úřad
Český úřad zeměměřický a katastrální
Český báňský úřad
Úřad průmyslového vlastnictví
Český statistický úřad
    Ústřední správní úřady - podřízené ministerstvům
Česká obchodní inspekce
Česká školní inspekce
Státní energetická inspekce
Puncovní úřad
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Ćeský úřad bezpečnosti práce
Česká inspekce životního prostředí
Česká správa sociálního zabezpečení
Český telekomunikační úřad
Státní veterinární správa
    Úřady mimo organizační strukturu státní správy
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
Úřad pro ochranu osobních údajů