Účast občanských sdružení ve správních řízeních podle zákona č. 114/1992 Sb. - 2. část

Vznik účastenství

Vzhledem k dikci § 70 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb. je poněkud nejisté, kdy účastenství občanského sdružení vzniká, tedy od kterého okamžiku je účastníkem správního řízení a má práva a povinnosti účastníka podle správního řádu a zvláštních předpisů.

Možné řešení je trojí:

    a) občanské sdružení se stává účastníkem zahájeného řízení dodatečně okamžikem, kdy jeho přihláška správnímu orgánu dojde, nebo
    b) občanské sdružení se stává účastníkem sice dodatečně, ale již okamžikem, kdy svou přihlášku odešle, bez ohledu na to, že se o této skutečnosti správní orgán doví až po jejím doručení, nebo
    c) účastenství občanského sdružení vzniká již zahájením správního řízení za podmínky, že dodatečně do osmi dnů odešle oznámení o tomto svém postavení správnímu orgánu; neučiní-li tak, má se za to, že účastenství vůbec nevzniklo.
Vzhledem k tomu, že zákon užívá dikci "oznámí svou účast" a nikoli řeba "vstoupí do řízení", nutno dát za pravdu spíše variantě ad c). Oznámení je svou povahou zále-žitostí deklaratorní, nikoli konstitutivní, oznámením se pouze něco oznamuje, nikoli tvoří, byť i v tomto případě zákon s oznámením spojoval procesní důsledky, totiž právo občanského sdružení účastnit se řízení.

Opačný názor zejména ad a) ovšem rovněž nelze vyloučit, když zákon užívá dikci "... je oprávněno účastnit se správního řízení ... pokud oznámí svou účast ...", z níž lze dovozovat i to, že právě a jedině oznámením právo účastnit se vzniká - a contrario tedy bez oznámení nevzniká, takže účastenství musí vznikat nutně teprve oznámením. Oznamovaná skutečnost je však oznámena zásadně až okamžikem, kdy oznámení dojde - tento výklad by tedy zpochybňoval i názor o procesním charakteru osmidenní lhůty, která by se tak zdála být spíše hmotněprávní. To by znamenalo, že nestačí oznámení podat ve lhůtě k poštovní přepravě, leč že musí být v této lhůtě správnímu orgánu i doručeno.

Vzhledem k nekvalitnosti dikce zákona by tedy k rozřešení této otázky byl žádoucí soudní iudikát, který zatím chybí.

Popření účastenství

Oznámí-li občanské sdružení svou účast ve správním řízení správnímu orgánu v zákonné lhůtě a jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky shora nastíněné, je účastníkem řízení a přísluší mu všechna práva a tíží ho všechny povinnosti s tímto účastenstvím spojené. Zda však jsou všechny zákonné podmínky jeho účasti dány, to přísluší posoudit správnímu orgánu.Správní orgán nemůže vzhledem k zásadě neveřejnosti správního řízení a vzhledem k celé řadě ustanovení o povinné mlčenlivost a ochraně informací a údajů v právním řádu porůznu roztroušených připustit, aby se správního řízení účastnil někdo, kdo není jeho účastníkem. Ani v případě, že takovouto účast správní orgán připustí, nestává se takto do řízení připuštěná osoba účastníkem řízení a práva účastníka nemá. Pokud správní orgán přesto uplatňování účastenských práv domnělého účastníka připustí, porušuje tím závažným způsobem práva skutečných účastníků řízení.13

Pokud správní orgán dospěje na základě získaných podkladů a svého správního uvážení ke  zjištění, že shora uvedené podmínky účastenství občanského sdružení nejsou splněny (postačí, není-li splněna i jen jediná z těchto podmínek), nesmí další účast tohoto občanského sdružení připustit. Správní orgány však bývají na rozpacích, jakou formou toto učinit, a přirozeně často chybují, což pak má nepříznivé procesní a někdy i hmotněprávní následky.

Řešení je však pro většinu případů poměrně prosté - odmítá-li správní orgán účast domnělého účastníka řízení, zasahuje nepochybně do práv a právem chráněných zájmů této právnické osoby a musí tedy postupovat podle správního řádu. To znamená, že o tom musí vydat správní rozhodnutí. Půjde o správní rozhodnutí deklaratorní, jímž se práva občanského sdružení nruší ani nemění, leč prohlašuje se (deklaruje), že zde vůbec nejsou (a tedy nikdy nebyly - právní situace se nemění). Občanské sdružení může proti tomu procesnímu rozhodnutí přirozeně podat odvolání, neboť je právnickou osobou, o jejíž práva v tomto procesním rozhodnutí jde.

Tímto rozhodnutím nedochází k zániku účastenství, pouze je konstatováno, že občanské sdružení není účastníkem meritorního správního řízení. V odůvodnění pak bude nutno podrobně popsat, která podmínka účastenství občanského sdružení nebyla splněna, jaké podklady k tomuto rozhodnutí měl správní orgán k disposici a jak je zhodnotil i ve vztahu k těm ustanovením právních předpisů, jež v dané věci posuzoval.

Komplikovanější situace žel nastane, je-li důvodem nepřipuštění účastenství místní organisační jednotky občanského sdružení to, že nebyla prokázána její právní subjektivita. Nonsubjekt de iure neexistuje, nemá žádná práva a povinnosti, nemůže činit žádné právní úkony a nemůže tedy ani být účastníkem řízení; v žádném správním ni soudním řízení s ním či o něm nelze jednat a nelze tedy ani vydat rozhodnutí, že není účastníkem řízení - kdyby i přesto bylo takové rozhodnutí vydáno, nemohl by se tento nonsubjekt odvolat.Odvolání je právní úkon, který přirozeně může učinit jen ten, kdo má způsobilost k právním úkonům.14 Věc nezbývá než řešit oznámením této skutečnosti té fysické osobě, která přihlášku místní organisační jednotky bez právní subjektivity podepsala. Toto oznámení nebude mít charakter správního rozhodnutí a nebude se lze proti němu odvolat.I v případě stížnosti na tento postup k instančně nadřazenému orgánu by bylo nutno tomuto orgánu prokázat právní subjektivitu stěžovatele - nestane-li se tak, bude možno stížnost posoudit jedině jako stížnost fysické osoby, která ji podepsala a která se tváří být zástupcem někoho, kdo vůbec neexistuje.15

Příslušné rozhodnutí o neexistenci účastenství nebo oznámení o neexistenci právní subjektivity je však přirozeně nutno vydat urychleně, aby meritorní správní řízení netrpělo účastí někoho, kdo účastníkem není. Správní orgán by se tedy měl splněním podmínek pro účastenství občanského sdružení ve správním řízení zabývat ihned po doručení oznámení o jeho účasti a zabývat by se tím měl pečlivě, neboť lze očekávat, že v případě pro něj nepříznivého správního rozhodnutí bude žadatel o jeho vydání ve svém odvolání napadat i účast občanského sdružení, zejména bude-li mít na negativním rozhodnutí toto občanské sdružení podíl svým odporujícím stanoviskem. Vstupem občanského sdružení do řízení dosud nesporného (vztah žadatel - povolující správní orgán) se toto řízení mění na řízení sporné (vztah navrhovatel - odpůrce - povolující správní orgán jako arbitr mezi nimi) se všemi následky a nebezpečími z toho vyplývajícími.

13) Správní orgán nemůže vzhledem k zásadě neveřejnosti správního řízení a vzhledem k celé řadě ustanovení o povinné mlčenlivost a ochraně informací a údajů v právním řádu porůznu roztroušených připustit, aby se správního řízení účastnil někdo, kdo není jeho účastníkem. Ani v případě, že takovouto účast správní orgán připustí, nestává se takto do řízení připuštěná osoba účastníkem řízení a práva účastníka nemá. Pokud správní orgán přesto uplatňování účastenských práv domnělého účastníka připustí, porušuje tím závažným způsobem práva skutečných účastníků řízení.
14) Odvolání je právní úkon, který přirozeně může učinit jen ten, kdo má způsobilost k právním úkonům.
15) I v případě stížnosti na tento postup k instančně nadřazenému orgánu by bylo nutno tomuto orgánu prokázat právní subjektivitu stěžovatele - nestane-li se tak, bude možno stížnost posoudit jedině jako stížnost fysické osoby, která ji podepsala a která se tváří být zástupcem někoho, kdo vůbec neexistuje.

JUDr. Milan Duda je vedoucí právního odboru Magistrátu města Plzně a vyučuje na Právnické fakultě ZČU v Plzni.


Název rubriky - Správní pr. - další příspěvky
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 23.4.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 23.4.2001.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Milan Duda
Související informace - články:

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Studentské příspěvky
Další příspěvky
Obecní témata
Vybraná judikatura
Odkazy
    Kraje a krajské úřady
Hlavní město Praha
Jihomoravský kraj
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Karlovarský kraj
Liberecký kraj
Kraj Vysočina
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Ústecký kraj
Zlínský kraj
Královehradecký kraj
    Statutární města
Most
Liberec
Kladno
Jihlava
Hradec Králové
Havířov
České Budějovice
Brno
Hlavní město Praha
Pardubice
Ostrava
Opava
Olomouc
Zlín
Ústí nad Labem
Plzeň
    Vláda a ministerstva
Úřad Vlády ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo obrany
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo kultury
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo financí
Ministerstvo dopravy a spojů
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo vnitra
    Ústřední správní úřady - přímo řízené vládou
Správa státních hmotných rezerv
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro státní informační systém
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Komise pro cenné papíry
Národní bezpečnostní úřad
Český úřad zeměměřický a katastrální
Český báňský úřad
Úřad průmyslového vlastnictví
Český statistický úřad
    Ústřední správní úřady - podřízené ministerstvům
Česká obchodní inspekce
Česká školní inspekce
Státní energetická inspekce
Puncovní úřad
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Ćeský úřad bezpečnosti práce
Česká inspekce životního prostředí
Česká správa sociálního zabezpečení
Český telekomunikační úřad
Státní veterinární správa
    Úřady mimo organizační strukturu státní správy
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
Úřad pro ochranu osobních údajů