Svá stanoviska a návrhy předkládají výbory zastupitelstvu obce. „Zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor“.2 Z těchto ustanovení můžeme usuzovat, že obligatorními orgány zastupitelstva obce jsou pouze výbory finanční a kontrolní.3 Podle § 122 odst. 1 rada obce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Na rozdíl od orgánů zastupitelstva obce nejsou tyto komise orgány iniciativní a kontrolní, ale spíše orgány poradní. Zákon o obcích ve svých ustanoveních nikde výslovně nestanovuje, že by komise rady byly povinné, naopak z dikce zákona vyplývá jasně jejich fakultativnost.

Nahlédneme-li ovšem do zákona o státní správě a samosprávě ve školství4, zjistíme v části čtvrté tuto skutečnost. „Obec zpravidla zřizuje komisi pro výchovu a vzdělávání. Komise pro výchovu a vzdělávání se vždy zřizují v obci s více než pěti školami.“ Z textu tohoto speciálního zákona k zákonu o obcích tak navíc vyplývá povinnost obce ustanovit ještě komisi pro výchovu a vzdělávání. Tato povinnost je však dána až obcím s více než pěti školami5, ne tedy malým obcím, které mnohdy ani nemají možnosti a prostředky pro fungování takovéto komise.

Protože zákon o státní správě a samosprávě ve školství neříká, zda má jít o komisi zastupitelstva nebo rady obce, musíme nahlédnout zpět do zákona o obcích. Z jeho znění jasně vychází, že zastupitelstvo obce zřizuje jako své orgány výbory a rada obce zase komise. Tudíž komise pro výchovu a vzdělávání, jak ji předpokládá speciální zákon, vznikne na popud rady obce jako její iniciativní a poradní orgán.

Důležitým ustanovením v zákoně o státní správě a samosprávě ve školství je i to, ve kterém se říká, že „Předškolní zařízení, školy a školská zařízení jsou zastoupeny v této komisi dvěma pětinami zástupců z řad pedagogických pracovníků.“ Je to zajímavý zásah do volnosti rady obce, při rozhodování o obsazení jejích poradních orgánů. Ale v zájmu lepší informovanosti a fungování komise pro výchovu a vzdělávání je to rozumná formulace. Podobné omezení ve volnosti při obsazování orgánů zastupitelstva a rady obce nalezneme v odstavci věnovanému výboru pro národnostní menšiny6, které stanovuje, že nejméně polovinu všech členů tohoto výboru tvoří příslušníci národnostních menšin.

Podíváme-li se na konkrétní případy, zjistíme, že komise pro výchovu a vzdělávání je ustanovována i v menších obcích. Je však rozdílné její skutečné pojmenování nebo to, zda je sloučená s činností i jiné komise, což je možné a pravděpodobné zejména v menších obcích. Nejběžnější pojmenování této komise je zřejmě školská komise.7 Tento název nejlépe vystihuje hlavní sféru působení tohoto orgánu rady obce. Na úrovni krajů se obdobný orgán jmenuje: výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. A je již výborem, tedy orgánem zastupitelstva kraje, a kromě toho je jeho působnost daleko širší.

Na závěr tedy můžeme konstatovat, že obligatorními orgány zastupitelstva obce a rady obce jsou vždy výbory finanční a kontrolní. Pokud v územním obvodu obce žije alespoň 10 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, i výbor pro národnostní menšiny. Tyto tři výbory jsou orgány zastupitelstva obce. Je-li v obci více než pět škol, zřizuje se i komise pro výchovu a vzdělávání jako orgán rady obce. Při dodržení všech zákonných ustanovení jsou tedy v obci obligatorní až čtyři orgány zastupitelstva obce a rady obce.