Pohledy: | právník | laik | student | mapa serveru | pomoc | hledat |
Adresáře | Knihovna | Jobs | Diskuze | Právní oblasti |
Občanské | Rodinné | Pracovní | Obchodní | Správní a související | Trestní | Ústavní | Mezinárodní | Právo a EU |
Ohrožuje institut vyvlastnění váš majetek?
Případ z Hranic na Moravě, kde se obci nepodařilo odkoupit od majitelky pozemky zahrnuté územně plánovací dokumentací do průmyslové zóny, a přesto zde koncern Philips zahájil výstavbu, rozvířil diskusi ohledně řešení obdobných situací, kdy při zřizování průmyslových zón je nutné vykoupit pozemky od několika desítek i stovek vlastníků, a ne vždy je dosaženo dohody. Proti sobě tu stojí na jedné straně zájem obce i státu na vybudování průmyslové zóny pro vstup investorů, kteří vytvoří v místě nové pracovní příležitosti, a na druhé straně nedotknutelnost vlastnického práva vlastníka pozemku danou čl. 11Listiny základních práv a svobod (Listiny). Ani výkon vlastnictví však není neomezený. Kromě toho že občanský zákoník dále rozvádí i povinnosti vlastníka věci stanovené v odstavci 3 čl. 11 Listiny, odstavec 4 tohoto článku připouští za určitých podmínek i vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva. Na ustanovení čl. 11 Listiny navazuje § 128 odst. 2 Obč. zák., z jehož dikce vyplývá, že vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva je možné pouze:
Zvláštním zákonem, který podrobně upravuje institut vyvlastnění, je Stavební zákon (č.50/1976 Sb.). Podle ustanovení § 108 tohoto zákona jsou předmětem vyvlastnění pozemky, stavby a práva k nemovitostem a to pokud jsou potřebné pro účely uvedené v zákoně a ve veřejném zájmu. Pojem veřejného zájmu není v žádném z výše uvedených předpisů blíže definován, a protože vyvlastňovací řízení je zvláštním druhem správního řízení, které je prováděno příslušným stavebním úřadem, je otázka existence veřejného zájmu předmětem správního uvážení. Veřejný zájem bude zjišťován vždy v každém konkrétním případě samostatně, přičemž je nutno jej chápat jako zájem obecně prospěšný, jehož naléhavost musí převažovat nad právem na ochranu vlastnictví. Rozhodnutí stavebního úřadu o vyvlastnění (případně omezení vlastnického práva) je pak možné přezkoumat na základě návrhu soudem. Soud se však vedle dalšího zabývá pouze tím, zda správní uvážení ve věci veřejného zájmu nevybočilo z mezí a hledisek zákona. Je zřejmé, že definování pojmu "veřejný zájem" by pro vyvlastňovací řízení znamenalo urychlení a zjednodušení. Ani poslanecký návrh změny stavebního zákona z dubna tohoto roku však definici veřejného zájmu neobsahoval a byl Poslaneckou sněmovnou dne 24. 5. 2001 zamítnut. Co tedy poslanci ČSSD v přímé novele stavebního zákona, po zapracování stanoviska vlády, navrhovali? Je zřejmé, že definování pojmu "veřejný zájem" by pro vyvlastňovací řízení znamenalo urychlení a zjednodušení. Ani poslanecký návrh změny stavebního zákona z dubna tohoto roku však definici veřejného zájmu neobsahoval a byl Poslaneckou sněmovnou dne 24. 5. 2001 zamítnut. Co tedy poslanci ČSSD v přímé novele stavebního zákona, po zapracování stanoviska vlády, navrhovali? Zejména doplnil výčet možností, pro které je možné považovat za veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací dokumentace i průmyslové zóny, a to pouze ty, které by byly zařazeny v seznamu uvedeném v zákoně o státním rozpočtu a byly by pro ně ve schválené územně plánovací dokumentaci vymezeny vhodné plochy, odpovídající účelu průmyslových zón a umožňující využití pro požadovanou výrobu. Podívejme se podrobnějí na nejčastější argumenty proti přijetí navrhované novely stavebního zákona:
Odůvodněním předkládané novely stavebního zákona pak byla snaha zabránit případům, kdy při zřizování průmyslových zón někteří vlastníci pozemků, jež je nutné vykoupit, požadují za své pozemky až padesátinásobně vyšší cenu, než ostatní vlastníci a celý projekt tak blokují. Každé straně dáme jistě v něčem za pravdu a najít řešení, které by uspokojilo obě, myslím nelze. Jestliže se dva subjekty v něčem neshodnou, pak - ať již jejich spor rozhoduje nezávislý soud nebo někdo jiný - se vždy jeden subjekt bude cítit ve svých právech poškozen. Se zneužíváním určitého práva, možnosti či postavení se setkáváme dnes a denně, a je-li na něčem politický zájem, pak tím spíš. Nutno přiznat, že nás před tím neochrání často ani nezávislé soudy. Bezvýchodná situace? To jistě ne, řešení se vždy najde, je jen nutné počítat s tím, že nebudou všichni spokojeni a spíše jde o to, snažit se problémům předcházet. Často by totiž řada problémů nevznikla, kdyby si představitelé některých institucí dali tu práci a postupovali v souladu s právními předpisy a dobrými mravy a nespoléhali, že se vše vyřeší jejich silnější pozicí. Pak by ti, kteří na druhé straně spekulují s cenou neměli tolik možností. Vždy to však budou situace složité, neboť se dotýkají osobního majetku. Podívejme se na institut vyvlastnění v našem právním řádu trochu blíže - zejména proto, že není určen jen pro stát. Návrh na zahájení řízení o vyvlastnění je oprávněn podat jak orgán státní správy, tak právnická nebo fyzická osoba, která předmět vyvlastnění potřebuje využít k účelu, pro který se vyvlastňuje. Účel vyvlastnění je dán taxativně, a to v §108 odst. 2 stavebního zákona pro:
Do roku 1991 bylo možno provést vyvlastnění rovněž pro bytovou výstavbu a pro stavby významné pro rozvoj obce, okresu nebo kraje. Ovšem vlastnické právo k vyvlastňovaným nemovitostem přešlo vždy na stát. Podle současné úpravy přejde vlastnické právo k vyvlastňovanému majetku na navrhovatele, tedy i fyzickou nebo právnickou osobu. Vedle již výše uvedených podmínek vyvlastnění jen v nezbytném rozsahu a nelze-li cíle dosáhnout jinak je podstatné, že vyvlastnění se provádí pouze za náhradu. Upustíme-li od citových vazeb k osobnímu majetku, pak to, jaký ekvivalent vlastníkovi za odebíranou věc navrhovatel vyvlastnění poskytne, je v momentě prokazatelné existence všech předpokladů vyvlastnění dané věci, pro vlastníka stěžejní záležitostí. Náhrada je poskytována zejména v penězích, a to na základě vyhl. č. 122/1984 Sb. Výše náhrady je pak určena podle z. č. 151/1997 o oceňování majetku. V souladu s tímto zákonem a prováděcí vyhláškou č.279/1997 Sb. jsou zpracovávány znalecké posudky pro ocenění majetku k jinému účelu než je prodej. Protože však tento zákon obsahuje více způsobů oceňování majetku, jsou ceny zjištěné znaleckými posudky zpracovanými podle tohoto zákona používány jako výchozí i při smluvním určování ceny. Oceňování Obecně zákon o oceňování majetku stanoví, že majetek se oceňuje cenou obvyklou, jíž se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného nebo obdobného majetku v obvyklém obchodním styku ke dni ocenění. Pro jednotlivé druhy majetku pak zákon stanoví i jiné způsoby ocenění. Za tím účelem jsou nemovitosti děleny na stavby, oceňované nákladovým, výnosovým nebo porovnávacím způsobem nebo jejich kombinací, podle jejich druhů a účelu užití, a dále na pozemky oceňované v závislosti na členění na stavební, zemědělské, lesní pozemky nebo vodní plochy. Stavební pozemky jsou oceňovány násobkem výměry a ceny uvedené v cenové mapě, zemědělské pozemky jsou oceňovány výnosovým způsobem. Cenové mapy stavebních pozemků jsou vyhlašovány obcemi v závislosti na cenách sjednávaných na místním trhu, případně v jiných srovnatelných obcích. Z výše uvedeného je zřejmé, že náhrady za vyvlastnění určené podle z.č.151/1997 Sb. by se neměly příliš lišit od obvyklých cen dosahovaných na trhu. Odchylky způsobené opožděnou reakcí předpisů na aktuální stav trhu, stejně jako nepřihlížení k mimořádným okolnostem na trhu, mohou být v neprospěch ale i ve prospěch vlastníků oceňovaných nemovitostí. Vedle procesních práv vlastníka vyvlastňovaného majetku, které mu stavební zákon přiznává v samotném vyvlastňovacím řízení před stavebním úřadem, upravuje zákon možnost požádat o zrušení vyvlastnění. Stavební úřad zruší rozhodnutí o vyvlastnění nemovitostí zcela nebo zčásti, jestliže nebylo ve stanovené lhůtě započato s jejich užíváním k účelu, nebo neslouží účelu, pro který byly vyvlastněny. Dojede-li ke zrušení rozhodnutí o vyvlastnění, má původní vlastník vedle obnovení jeho vlastnického práva rovněž nárok na náhradu újmy, která mu vyvlastněním byla způsobena. Ten, kdo poskytl za vyvlastnění náhradu má právo na její vrácení. Přestože každého vlastníka nemovitosti může potencionálně vyvlastnění někdy postihnout, myslím, že není důvod se o své nemovitosti obávat. Jednak proto, že se nejedná o jev častý a dále proto, že z hlediska investičních záměrů průběh vyvlastňovacího řízení až po pravomocné rozhodnutí není krátkodobou záležitostí. Dále pak vyvlastnění vždy předchází jednání o koupi-prodeji nebo směně, které svým přístupem může vlastník (ale i nemusí) ovlivnit. Pokud se i přesto s institutem vyvlastnění setkáte, pak je vždy vhodné obrátit se na právníka a nespoléhat na svoji vlastní schopnost číst zákony a vyhodnotit jednotlivé dokumenty. Autorka članku je JUDr. Lenka ŠÍDLOVÁ. Text byl publikován v rubrice Právo časopisu stavebni-forum.cz
|
Odkaz na seznam soudů: přejít na Právo a životní prostředí
Studentské příspěvky
Další příspěvky
Obecní témata
Vybraná judikatura
Odkazy
Jihomoravský kraj Středočeský kraj Jihočeský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Královehradecký kraj
Liberec Kladno Jihlava Hradec Králové Havířov České Budějovice Brno Hlavní město Praha Pardubice Ostrava Opava Olomouc Zlín Ústí nad Labem Plzeň
Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo obrany Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo kultury Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo financí Ministerstvo dopravy a spojů Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad pro státní informační systém Státní úřad pro jadernou bezpečnost Komise pro cenné papíry Národní bezpečnostní úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Český báňský úřad Úřad průmyslového vlastnictví Český statistický úřad
Česká školní inspekce Státní energetická inspekce Puncovní úřad Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Ćeský úřad bezpečnosti práce Česká inspekce životního prostředí Česká správa sociálního zabezpečení Český telekomunikační úřad Státní veterinární správa
Úřad pro ochranu osobních údajů |
Prostor www.juristic.cz je platforma pro výměnu a sdílení právních a s právem souvisejících informací. Projekt je výsledkem zájmové činnosti členů mezi něž patřila také Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Děkujeme všem podporovatelům projektu, jímž se můžete stát i vy. Přebírání obsahu bez předchozího souhlasu není dovoleno. | |
Provozuje Spolek JURISTIC od roku 1999. ISSN 1802-789X. Technické záležitosti řeší administrátor. | Kontakt |