Pohledy: | právník | laik | student | mapa serveru | pomoc | hledat |
Adresáře | Knihovna | Jobs | Diskuze | Právní oblasti |
Občanské | Rodinné | Pracovní | Obchodní | Správní a související | Trestní | Ústavní | Mezinárodní | Právo a EU |
Zvláštní užívání komunikací versus svoboda shromažďovací
Jedním z nejdůležitějších výsledků listopadového převratu bylo nepochybně znovu-obnovení svobody shromažďovací na bási základního ústavního práva, omezitelného pouze výjimečně a pouze zákonem.Představa, že občané se mohou sejít bez jakýchkoli schvalovacích procedur, je však pro dřívějším systémem odchované úřednictvo dosti nepředstavitelná; taková svoboda se zcela vymyká chápání mnohých z nich, a to bez ohledu na velikost úřadu, v němž veřejnosti slouží. Rovněž zásadní neschopnost mnoha úředníků pochopit systém práva, hierarchii právních předpisů a základní aplikační a interpretační pravidla vede k tomu, že v posled-ních cca 4 letech se objevuje trend omezovat svobodu shromažďování podmiňováním ak-ceptability ohlášení doložením nejrůznějších předchozích povolení a souhlasů. Například úředníci Prahy 1 předávají ohlašovatelům shromáždění "ohlašovací formulář" (sic!), obsahující takovouto informaci: OPATŘENÍ Má-li se shromáždění konat pod širým nebem, mimo veřejná prostranství, oznamovatel je povinen k žádosti předložit souhlas: - příslušného silničního správního orgánu - toho, kdo je vlastníkem příp. uživatelem pozemku - toho, kdo je správcem soch hl. m. Prahy - toho, kdo je správcem veřejné zeleně na území obvodu MC Praha l - dopravního podniku v případě užití komunikace se změnou dopravy - hasičského záchranného sboru v případě většího počtu osob Neuvede-li oznamovatel všechny údaje, nebo nedojde-li k potřebným úpravám v žádosti ve sjednané lhůtě, nepůjde o platné oznámení !!! Dále beru na vědomí, že údaje z tohoto oznámení budou zveřejněny na úřední desce internetové stránky Úřadu městské části Praha l podpis svolavatele
Omezování politických svobod občanů je zde vpravdě do nebe (či k Ústavnímu soudu) volající.
(1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno. (2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy.
Co je shromážděním ve smyslu Listiny pak upravuje shromažďovací zákon2, jeden z prvních zákonů přijatých po pádu komunistů: (1) Občané mají právo pokojně se shromažďovat. (2) Výkon tohoto práva slouží občanům k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. (3) Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se považují též pouliční průvody a manifestace. (4) Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu.
(5) Jsou zakázána shromáždění v okruhu 100 m od budov zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají. Za shromáždění ve smyslu tohoto zákona se nepovažují: a) shromáždění osob související s činností státních orgánů upravená jinými právními předpisy; b) shromáždění související s poskytováním služeb; c) jiná shromáždění nesloužící účelu uvedenému v § 1 odst. 2.
Je tedy zcela nepochybné, že politické shromáždění nepotřebuje vůbec žádného povolení. Svolavatel je pouze oznámí, nic víc. V některých případech však může příslušný orgán veřejné správy, tj. obec3, shromáždění zakázat: (1) Národní výbor, jemuž bylo shromáždění oznámeno, je zakáže, jestliže by oznámený účel shromáždění směřoval k výzvě: a) popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva občanů pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšle-ní, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů; b) dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti; c) jinak porušovat ústavu a zákony.
(2) Národní výbor shromáždění zakáže též tehdy, jestliže
(1) O zákazu shromáždění (§ 10) nebo době jeho ukončení (§ 9) rozhodne národní výbor bezodkladně, nejpozději však do tří dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení. (2) Národní výbor písemné vyhotovení rozhodnutí vyvěsí na své úřední desce a rozhodnutí vyhlásí místním rozhlasem nebo jiným obdobným způso-bem; pokud se má shromáždění konat na území dvou nebo více obcí, národní výbor zajistí, aby jeho rozhodnutí bylo vyhlášeno v obcích, v nichž se shromáždění má konat. Vyvěšením na úřední desce je rozhodnutí svolavateli doručeno. Na žádost svolavatele mu národní výbor vydá písemné vyhotovení rozhodnutí. Pokud národní výbor ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nevyvěsí písemné vyhotovení rozhodnutí na své úřední desce, může svolavatel shromáždění uspořádat.
(3) Proti rozhodnutí národního výboru podle odstavce 1 může svolavatel do 15 dnů od doručení podat opravný prostředek u soudu, k němuž přiloží písemné vyhotovení rozhodnutí. Pro řízení platí obdobně ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů. Opravný prostředek nemá odkladný účinek. Soud rozhodne do tří dnů. Rozhodnutí zruší, jestliže nebyly dány důvody k zákazu shromáždění. Svolavatel je pak oprávněn shromáždění uspořádat podle původního oznámení nebo později tak, aby shromáždění bylo uskutečněno do 30 dnů od právní moci rozhodnutí soudu. Jestliže shromáždění uspořádá v pozdější době, vyrozumí o tom národní výbor nejpozději 1 den před konáním shromáždění. Je tedy nepochybné, že shromáždění se nepovoluje, leč pouze oznamuje. Zásah orgánu veřejné moci nemůže být positivní (povolení shromáždění), leč pouze negativní (zákaz shromáždění) a jen ze zákonem taxativně uvedených důvodů (možnost zákazu je časově limitována - orgán veřejné správy se musí rozhodnout velmi rychle, přičemž dnem je v tomto případě nikoli den kalendářní, leč 24 hodin po sobě jdoucích, počítaných od hodiny doručení oznámení). Na ústavní nepřípustnosti podmiňovat konání politického shromáždění jakýmkoli povolením orgánu veřejné moci nemůže žádný běžný zákon ničeho změnit, neb žádný zákon nesmí být v rozporu s ústavou. Nemění na tom ničeho tedy ani lex specialis - právní úprava zvláštního užívání komunikací4:
(1) K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen "zvláštní užívání"), je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunika-ce, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silnič-ního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici a rychlostní silnici, v ostatních případech se souhlasem příslušného orgánu Policie České republiky.
(2) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou a v rozhodnutí stanoví podmínky zvláštního užívání. Povolení ke zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo zne-čištění dálnice, silnice nebo místní komunikace.
(4) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení ke zvláštnímu užívání.
(6) Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je
3. provádění stavebních prací, 4. zřizování vyhrazeného parkování, 5. zřizování a provoz stánků, pojízdných či přenosných prodejních a jiných podobných zařízení, 6. audiovizuální tvorbu,
d) umístění inženýrských sítí a jiných nadzemních nebo podzemních vedení všeho druhu v silničním pozemku, na něm nebo na mostních objektech,
(7) Zvláštní užívání spočívající v umísťování a provozování reklamních zařízení může povolit příslušný silniční správní úřad nejdéle na dobu pěti let za podmínky, že reklamní zařízení nemohou být zaměněna s dopravními značkami nebo s dopravními zařízeními nebo nemohou oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušit provoz na pozemních komunikacích. Pozemní komunikace v místě, kde je umístěno reklamní zařízení, musí být na náklad provozovatele reklamního zařízení vybavena svodidly nebo jinak zabezpečena proti možnému střetu vozidel s konstrukcí reklamního zařízení.
(10) Silniční správní úřad je povinen do sedmi dnů ode dne, kdy se dozvěděl o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného na dálnici, silnici nebo místní komunikaci nebo na silničním pomocném pozemku bez povolení ke zvláštnímu užívání vydaného příslušným silničním správním úřadem, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně, nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu odstranit. Neučiní-li tak, je silniční správní úřad povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka tohoto zařízení. Odstranění reklamy a její likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.
(11) Nemůže-li silniční správní úřad zjistit vlastníka reklamního zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení ke zvláštnímu užívání, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode dne zveřejnění výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka dotčené pozemní komunikace, na které je reklamní zařízení neoprávněně umístěno. Odstranění reklamy a její likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem. Odstavec 6 písm. e) tohoto paragrafu zákona o pozemních komunikacích nelze vykládat a užívat k tíži svolavatele politického shromáždění občanů, neboť takový výklad by nebyl ústavně konformní . "Podobné akce a shromáždění" ve smyslu tohoto ustanovení zákona o pozemních komunikacích jsou tedy jen takové akce a shromáždění, na něž dopadá § 2 odst. c) zákona o shromažďování, tedy akce, které vůbec nejsou považovány za shromáždění podle shromažďovacího zákona, neboť neslouží "k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek".5 Dovoluji si upozornit, že právo politického shromažďování je základním právem občana v demokratickém státě. Není to zas tak dávno, co totalitní veřejná moc proti pokojným shromážděním občanů vystupovala i velmi nevybíravými prostředky - my, kdož jsme to zažili6, bychom tedy měli být zvlášť přísnými strážci dodržování demokratických principů a uchování svobody občanů. Ovšem i "noví" právníci a studenti práv by měli být pamětlivi ideálu právního státu a právo by tedy měli rasantně hájit, neboť nebudou-li právo hájit právníci, kdo jiný tak učiní? Snahy omezit svobodu shromažďovací pomocí právní úpravy užívání komunikací jsou patrně nejúčinnějším prostředkem administrativního zkracování základních politických svobod, leč nebezpečí se skrývá i v požadavku na doložení souhlasu "vlastníka příp. uživatele pozemku", jak je ve shora uvedeném pražském tiskopisu uveden. Podle shromažďovacího zákona, § 5 odst. 3, je svolavatel povinen přiložit k oznámení souhlas vlastníka nebo uživatele pozemku v případě, kdy se má shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství. Co je veřejným prostranstvím, to stanoví jak shromažďovací zákon v § 18: "veřejným prostranstvím se pro účely tohoto zákona rozumějí pozemní komunikace (s výjimkou neveřejných účelových komunikací), jako náměstí, třídy a ulice, jakož i další prostory pod širým nebem přístupné každému bez omezení", tak i zákon o obcích7 v § 34: "veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru". I přes mírně rozdílnou dikci obou zákonů se zdá být vcelku nepochybným, že má-li se konat shromáždění na prostranství, které fakticky slouží obecnému užívání a je přístupno každému bez omezení (např. ale pole neslouží obecnému užívání, byť i bylo každému pro neexistenci oplocení přístupné), nemusí svolavatel žádný souhlas vlastníka či uživatele (uživatelem je v tomto případě veřejnost) obecnímu úřadu ke svému ohlášení dokládat. Ostatní pozoruhodné pražské požadavky na obsah oznámení o svolání shromáždění občanů (souhlas správce soch, správce veřejné zeleně, dopravního podniku a hasičů) pak už ani za rozbor nestojí. Snad je jen třeba připomenout, že povinnosti lze ukládat pouze zákonem nebo na základě zákona a pak v jeho mezích8 a ve správním řízení si nemůže správní orgán rozšiřovat okruh náležitostí správního podání nad rámec stanovený zákonem. Žádný správní orgán též není oprávněn vymýšlet si vlastní tiskopisy pro správní podání - povinnost učinit správní podání vyplněním předepsaného tiskopisu může stanovit pouze zákon, který též určí, kdo je příslušným k vydání takového tiskopisu (např. daňové přiznání, žádost o důchod apod.). Každému svolavateli veřejného shromáždění nelze než poradit, aby zcela pominul jakékoli formuláře úředníky mu vnucované a držel se výhradně litery shromažďovacího zákona, který náležitosti oznámení o již svolaném shromáždění stanoví takto:
(1) Svolavatel je povinen shromáždění písemně oznámit národnímu výboru tak, aby národní výbor oznámení obdržel alespoň 5 dnů předem. Národní výbor může v odůvodněných případech přijmout oznámení i v kratší lhůtě. Za právnickou osobu předloží oznámení ten, kdo je v této věci zmocněn jednat jejím jménem. Oznámení může být předloženo též osobně v pracovní den v době mezi osmou a patnáctou hodinou. Národní výbor vytvoří podmínky, aby oznámení mohla být řádně přijímána. (2) V oznámení musí svolavatel uvést: a) účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení ; jde-li o shromáždění na veřejném prostranství, též předpokládanou dobu jeho ukončení; b) předpokládaný počet účastníků shromáždění; c) opatření, která provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem, zejména počet pořadatelů, které k organizaci shromáždění určí, a způsob jejich označení; d) má-li jít o pouliční průvod, výchozí místo, cestu a místo ukončení; e) jméno, příjmení, rodné číslo a bydliště svolavatele, u právnické osoby její název a sídlo a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je zmocněn v této věci jednat jejím jménem; f) jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele.
(3) Má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku. Oznámení je vhodné učinit písemně, neboť nebude-li obecní úřad takto učiněné oznámení o svolání shromáždění akceptovat, může to pak učinit též pouze formou písemného upozornění. Proti tomuto upozornění, které není správním rozhodnutím, nezná právní řád žádné opravné prostředky - proto může svolavatel bez jakéhokoli dalšího "prošení se" u úřadů podat proti tomuto oznámení svou stížnost přímo k Ústavnímu soudu. Zakáže-li však obecní úřad shromáždění (což může učinit nejdéle do 72 hodin od přijetí oznámení), může tak učinit pouze formou správního rozhodnutí, proti němuž má svolavatel řádný opravný prostředek, a to nikoli odvolání ke správnímu úřadu vyšší instance, leč ke krajskému soudu. Lhůta pro podání opravného prostředku je 15 dnů (nikoli obvyklých 30) a soud je povinen rozhodnout do 3 dnů. Proti rozsudku soudu lze pak eventuelně též podat ústavní stížnost.
1. Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., ústavní zákon č. 23/1991 Sb.
6. Pamatuji se, jak výrazně na mne zapůsobila na tehdejší poměry u úředníků nezvyklá odvaha JUDr. Pípala, vedoucího odboru vnitřních věcí NVmP, a JUDr. Kobese, vedoucího odboru vnitřních věcí ZKNV, kteří v letech 1988 - 1989 přes tvrdý nátlak KV KSČ a svých nadřízených odmítali zakázat a posléze dát příkaz k rozehnání několika nepochybně protikomunistických shromáždění občanů. Tím spíše nemohu mlčky přejít současné snahy omezovat svobodu shromažďování špatným výkladem dílčích právních norem a zmenšovat svobodu občanů administrativně byrokratickými deformacemi práva. JUDr. Milan Duda je vedoucí právního odboru Magistrátu města Plzně a vyučuje na Právnické fakultě ZČU v Plzni.
|
Odkaz na seznam soudů: přejít na Právo a životní prostředí
Studentské příspěvky
Další příspěvky
Obecní témata
Vybraná judikatura
Odkazy
Jihomoravský kraj Středočeský kraj Jihočeský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Královehradecký kraj
Liberec Kladno Jihlava Hradec Králové Havířov České Budějovice Brno Hlavní město Praha Pardubice Ostrava Opava Olomouc Zlín Ústí nad Labem Plzeň
Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo obrany Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo kultury Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo financí Ministerstvo dopravy a spojů Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad pro státní informační systém Státní úřad pro jadernou bezpečnost Komise pro cenné papíry Národní bezpečnostní úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Český báňský úřad Úřad průmyslového vlastnictví Český statistický úřad
Česká školní inspekce Státní energetická inspekce Puncovní úřad Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Ćeský úřad bezpečnosti práce Česká inspekce životního prostředí Česká správa sociálního zabezpečení Český telekomunikační úřad Státní veterinární správa
Úřad pro ochranu osobních údajů |
Prostor www.juristic.cz je platforma pro výměnu a sdílení právních a s právem souvisejících informací. Projekt je výsledkem zájmové činnosti členů mezi něž patřila také Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Děkujeme všem podporovatelům projektu, jímž se můžete stát i vy. Přebírání obsahu bez předchozího souhlasu není dovoleno. | |
Provozuje Spolek JURISTIC od roku 1999. ISSN 1802-789X. Technické záležitosti řeší administrátor. | Kontakt |