Nabývání nemovitostí od obcí, krajů a hlavního města Prahy

Novou právní úpravou obecního zřízení – zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, krajského zřízení – zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, a postavení Prahy – zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, byly rozšířeny povinnosti těchto subjektů pro zvýšení právní jistoty zejména účastníků závazkových právních vztahů, když ve všech třech uvedených zákonech najdeme nová ustanovení, která hovoří o tzv. doložce.

Pro tato ustanovaní byla zvolena i obdobná formulace: Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu (obce, kraje, hlavního města Prahy nebo městské části) předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, kterou bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.

Zpřísňují se tak zákonná pravidla pro obce, kraje, Prahu při činění vypočtených právních úkonů. Právním úkonem rozumíme ve smyslu § 34 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen ObčZ), projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Pro platnost právního úkonu platí mimo jiné také zákonný požadavek na dodržení formy, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, a to pod sankcí neplatnosti právního úkonu, dodejme, že neplatnosti absolutní – viz § 40 odst. 1 ObčZ.

Nyní tedy k zákonem vyžadované formě přistupuje zmíněná "doložka". Pro příklad si z celé škály závazkových právních vztahů vyberme ty, které se týkají nakládání s nemovitostmi. Pravděpodobně je již notoricky známé, že pro smlouvy o převodu nemovitostí předepisuje zákon výlučně písemnou formu, a navíc i to, že právní projevy účastníků smlouvy o převodu nemovitostí musí být na téže listině – viz § 46 ObčZ, a že se tyto smlouvy stávají účinné až rozhodnutím příslušného orgánu, kterým je místně a funkčně příslušný katastrální úřad. Stejně tak snad nejsou pochybnosti o tom, kdo jedná za obec, kraj, Prahu, když zákon o obcích v § 103 odst. 1 říká, že obec navenek zastupuje starosta, zákon o krajích v § 61 odst. svěřuje zastupování kraje navenek hejtmanovi, a zákon o hlavním městě Praze přiznává zastupování hlavního města Prahy navenek ve svém § 72 odst. 2 primátorovi.

Podle § 20 odst. 1 ObčZ činí právní úkony právnické osoby ti, kteří jsou k tomu oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem, a jsou označováni jako statutární orgány. Nově však je volnost rozhodování starosty obce, hejtmana kraje a primátora hlavního města Prahy podmíněna ustanovením, které opět obdobnou formulací ve všech třech právních předpisech (zákonech o obcích, krajích, hlavním městě Praze) říká, že úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva, popřípadě rady, mohou tyto osoby provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony od počátku neplatné, dodejme, že se opět jedná o neplatnost absolutní, tedy takovou, k níž soud přihlíží ex offo.

Nakládání s nemovitostmi obce, kraje, hlavního města Prahy je typicky právním úkonem, který vyžaduje schválení zastupitelstvem, případně radou. V § 39 odst. 1 zákona o obcích, v § 18 odst. 1 zákona o krajích a v § 36 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze se stanoví, že záměr prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout ho nebo poskytnout jako výpůjčku je nutné zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů vyvěšením před projednáním v hlavních orgánech (obce, kraje, hlavního města Prahy či městských částí) na úřední desce. Pokud by záměr nebyl takto zveřejněn, je právní úkon od počátku neplatný.

Zákonodárce tak učinil maximum pro právní jistotu účastníků nejen těch právních úkonů, které se týkají nemovitostí, a v nichž jako smluvní účastník v zákonem vyjmenovaných případech vystupují obce, kraje, Praha. Ne dosti na tom, uvedené zákony přinesly ještě jinou podmínku, totiž tu uvedenou v prvním odstavci tohoto článku – doložku osvědčující předchozí zveřejnění, schválení nebo souhlas s právním úkonem. V právních předpisech týkajících se samosprávy se s pojmem "doložka" setkáváme poprvé, nicméně tento pojem není našemu právnímu řádu neznámý a v řadě zákonů či jiných právních předpisů se s ním pracuje.

Abychom mohli dodržet formální podobu a umístění doložky v předmětných právních úkonech, bude užitečné zmínit alespoň několik právních předpisů, ve kterých se s doložkou setkáváme. Do obchodního zákoníku, tj. zákona č. 513/1991 Sb. v platném znění, byla novelou provedenou zákonem č. 370/2000 Sb. vložena tzv. konkurenční doložka u smluv o obchodním zastoupení. Z náležitostí, které zákon stanoví, uveďme zejména podmínku písemné formy doložky a umístění ve smlouvě o obchodním zastoupení, tj. na téže listině. Také zákoník práce, tj. zákon č. 65/1965 Sb. v platném znění, byl novelizován o tzv. konkurenční doložku, a to zákonem č. 155/2000 Sb., který z hlediska formy doložky také trvá na její písemné podobě. Příkladem za další zákony by mohl být i zákon o cenných papírech, tj. zákon ČNR č. 591/1992 Sb. v platném znění, který u smluvního zástavního práva cenného papíru zná doložku "k zastavení" učiněné formou zástavního rubopisu písemně a na téže listině – cenném papíru.

Také v právních předpisech, které mají určitou vazbu k problematice právních vztahů k nemovitostem, se pojem doložka vyskytuje. Nejlépe bude jmenovat právní předpis, se kterým pracují katastrální úřady, tj. zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, v platném znění, který v § 6 uvádí, že katastrální úřad vyznačí den povolení vkladu zápisem ve spisu a na přezkoumávané listině dobu podání návrhu a skutečnost, zda k vkladu nebo výmazu došlo. Toto vyznačení se děje doložkou tak, jak určuje provádějí předpis, kterým je vyhláška ČÚZAK č. 190/1996 Sb., v platném znění. V jejím § 35 odst. 2 je uvedeno, že katastrální úřad v případě povolení vkladu vyznačí na prvopise smlouvy doložku a k ní připojí otisk razítka, datum a podpis odpovědného pracovníka, takto doložkou opatřená smlouva se doručí všem účastníkům.

Co z uvedeného vyplývá pro doložku podle zákona o obcích, krajích a Praze? Především jsme schopni, za situace, kdy ČÚZAK nevydal katastrálním úřadům jiný metodický pokyn, formulovat, jaká má být forma a umístění doložky. Nepochybné je, že doložka musí být písemná, a že by měla být – jako projev účastníka na téže listině (viz analogicky § 46 odst. 2 ObčZ). Nemyslím, že je vhodné, aby byla tzv. nedílnou součástí, tj. například na zvláštní listině pevně spojené se smlouvou; takový postup by snad bylo možné připustit u takového nakládání s nemovitostí, které nebude převodem nemovitosti, přesto i tak považuji za správnější, aby byla doložka vypsána na téže listině. Otázkou je, kde doložku umístit, když jsou v podstatě dvě možnosti, přičemž žádná není právními předpisy vyloučena. Jednak může být doložka zapracována přímo do textu smlouvy jako jedno z jejích ustanovení, jednak může být umístěna za textem smlouvy, tj. za podpisy účastníků a podepsána statutárním zástupcem obce, kraje či Prahy. Preferuji začlenění do textu smlouvy a to před ta ujednání, kterými je nakládáno s nemovitostí. Odpovídá to lépe logice věci a i snaze o určitou eleganci listiny – po uvedení účastníků a po konstatování toho, kdo je vlastníkem a jaké nemovitosti, může následovat potvrzení vlastníka, že jsou splněny podmínky pro zamýšlený právní úkon spočívající ve zveřejnění, schválení nebo souhlasu s právním úkonem, a dále vlastní předmět smlouvy a další smluvní ujednání; smlouva je ukončena podpisy účastníků.

Novinka, kterou je doložka podle výše uvedených právních předpisů, jistě zvýší míru právní jistoty všech účastníků právních vztahů, na které dopadá. Nabyvatelům, nájemcům či vypůjčitelům předmětných nemovitostí lze jen doporučit to, aby ve vlastním zájmu dbali na písemné vyjádření doložky ve smlouvě – viz případná neplatnost smlouvy. Závěrem ještě poznámku k právům, na která zmíněné ustanovení o doložce v zákonech o obcích, krajích, Praze nedopadá, která jsou však v praxi samosprávy poměrně frekventovaná – tj. věcná břemena. Přestože věcná břemena nejsou právy závazkovými, ale věcnými právy k cizím věcem, a přestože je zákonodárce neuvádí jako povinně zveřejňovaná, když hovoří o záměru prodat, směnit, darovat, pronajmout nebo poskytnout jako výpůjčku, nikoli tedy zatížit nemovitost věcným břemenem, není pochyb o tom, že omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného a to mnohdy významným způsobem. Je jistě věcí uvážení orgánů obcí, krajů, Prahy, zda opatří smlouvy o věcných břemenech doložkou o zveřejnění záměru zatížit nemovitost věcným břemenem obdobně, jako například u převodů nemovitostí. Pro druhé účastníky smluv o věcném břemenu je důležitá informace, že absence doložky ve smlouvě v těchto případech, resp. nezveřejnění záměru, by nevedlo k neplatnosti smlouvy o věcném břemenu. Totéž platí u dalších právních úkonech, které činí zastupitelstva, tj. zastavování nemovitých věcí, když zástavní právo je také právem věcným.

Autor članku je Miroslav Vadlejch. Text byl publikován v rubrice Právo časopisu stavebni-forum.cz .


Název rubriky - Správní pr. - další příspěvky
Informace nemusí být aktuální protože byla publikována 2.10.2001 a legislativa od této doby mohla dostát změny
Poslední změna článku proběhla 1.10.2001.
Příspěvek k publikaci připravil(a) Redakce JURISTIC
Související informace - články:

...

Odkaz na seznam soudů:
www.justice.cz

Studentské příspěvky
Další příspěvky
Obecní témata
Vybraná judikatura
Odkazy
    Kraje a krajské úřady
Hlavní město Praha
Jihomoravský kraj
Středočeský kraj
Jihočeský kraj
Karlovarský kraj
Liberecký kraj
Kraj Vysočina
Olomoucký kraj
Moravskoslezský kraj
Pardubický kraj
Plzeňský kraj
Ústecký kraj
Zlínský kraj
Královehradecký kraj
    Statutární města
Most
Liberec
Kladno
Jihlava
Hradec Králové
Havířov
České Budějovice
Brno
Hlavní město Praha
Pardubice
Ostrava
Opava
Olomouc
Zlín
Ústí nad Labem
Plzeň
    Vláda a ministerstva
Úřad Vlády ČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Ministerstvo obrany
Ministerstvo zahraničních věcí
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo životního prostředí
Ministerstvo kultury
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo pro místní rozvoj
Ministerstvo financí
Ministerstvo dopravy a spojů
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo vnitra
    Ústřední správní úřady - přímo řízené vládou
Správa státních hmotných rezerv
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Úřad pro státní informační systém
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Komise pro cenné papíry
Národní bezpečnostní úřad
Český úřad zeměměřický a katastrální
Český báňský úřad
Úřad průmyslového vlastnictví
Český statistický úřad
    Ústřední správní úřady - podřízené ministerstvům
Česká obchodní inspekce
Česká školní inspekce
Státní energetická inspekce
Puncovní úřad
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
Ćeský úřad bezpečnosti práce
Česká inspekce životního prostředí
Česká správa sociálního zabezpečení
Český telekomunikační úřad
Státní veterinární správa
    Úřady mimo organizační strukturu státní správy
Rada České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání
Úřad pro ochranu osobních údajů