čl. xx,

1) Uzavření této smlouvy bylo schváleno usnesením zastupitelstva ... č. .... na jeho jednání dne ....

2) Záměr obce nemovitosti prodat byl před projednáním v zastupitelstvu dle odstavce prvého zveřejněn na úřední desce obecního úřadu od .... do ....

Nelze však vyloučit ani dodatečnou doložku za textem smlouvy, pak by to ovšem bylo vhodné formou razítka s předtištěným textem shora, do nějž by se pouze doplňovaly faktografické údaje. Tento postup je vhodný v případě, předkládá-li návrh smlouvy druhý kontrahent a obec tuto ofertu usnesením zastupitelstva pouze akceptuje. Ovšem razítko by patrně musel podepsat statutární zástupce, tj. starosta obce nebo z rozhodnutí zastupitelstva (§ 104 odst. 1 obecního zřízení) místostarosta.

Starosta, respektive místostarosta, mohou přirozeně zmocnit k podepisování smluv i jiného zaměstnance obce nebo člena zastupitelstva. V takovém případě by však ke smlouvě musela být doložena i plná moc starosty, v případě místostarosty pak i usnesení zastupitelstva, jímž byla tato pravomoc starosty na místostarostu přenesena (eventuelně alespoň odkaz na příslušné usnesení).

Použitelnost § 20 odst. 2 občanského zákoníku (Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět.) je v tomto případě dosti sporná. Lze si sice představit, že podepisování nájemních a kupních smluv bude vnitřním předpisem obce (podpisovým řádem, spisovým řádem, organisačním řádem nebo jinou interní normativní instrukcí) svěřeno třeba vedoucímu majetkového odboru, ale v tom případě bych doporučoval, aby nad rámec tohoto interního předpisu vystavil starosta příslušnému úředníku plnou moc (byť generální a jen časově omezenou na délku volebního období), jež by pak byla ke smlouvě přikládána (půjde-li o generální plnou moc, bude přikládána vidimovaná kopie). Samotný odkaz na oprávnění podepisovat podle interní instrukce by z opatrnosti neměl být druhým kontrahentem akceptován (jaké stanovisko by zaujal katastrální úřad v případě zcizovacího úkonu, toť nejisté). Osobně nepovažuji tento způsob podepisování soukromoprávních úkonů obce za vhodný, nicméně lze ho patrně z administrativních důvodů připustit zejména u velkých obcí pro uzavírání nájemních smluv k bytům, hrobovým místům a k veřejnému prostranství (překopy, reklamní stojánky typu A).

Za zmínku stojí návrh MV ČR k novelisaci obecního zřízení, jímž požaduje, aby doložku dle § 41 obecního zřízení podepisovali dva členové zastupitelstva zvlášť k tomu zastupitelstvem pověření. Doufejme, že tento návrh připomínkové řízení nepřežije či bude pominut nejpozději ve druhém čtení ve sněmovně. Tato změna zákona by totiž nejen způsobila nutnost uvádět doložku vždy jako technickou doložku až za textem smlouvy a samostatně podepisovanou jinými osobami než vlastní smlouva (a to dokonce dvěma, zatímco samotná smlouva je podepisována osobou jednou), ale též by způsobila mimořádné problémy velkým obcím, které takovýchto smluv uzavírají značné množství. Ve velkých obcích, zejména statutárních městech, kde je nájemních, darovacích, prodejních apod. smluv uzavíráno několik tisíc ročně, by totiž bylo nutno uvolnit pro výkon funkce další dva členy zastupitelstva, kteří by nečinili nic jiného než podepisovali tyto doložky. Samozřejmě by se to promítlo i do rychlosti uzavírání těchto smluv (a již dnes mnozí kontrahenti nelibě nesou značné průtahy se složitým projednáváním těchto záměrů v obci spojené).

K problematice článkem nastíněné nutno též ještě podotknouti, že zplnomocněnou osobou k podepisování kontraktů obce může být též ředitel nebo zaměstnanec příspěvkové organisace obce, která pronajímaný či prodávaný obecní majetek spravuje. Zde však zmocnění formou interního předpisu nebo zřizovací listiny nepřichází v úvahu a podpis musí být vždy doložen písemnou plnou mocí. S tím souvisí i to, že na příspěvkovou organisace obce nemůže být ani zřizovací listinou přeneseno to rozhodování, které je obecním zřízením přikázáno do vyhrazené působnosti zastupitelstva nebo rady.