Pohledy: | právník | laik | student | mapa serveru | pomoc | hledat |
Adresáře | Knihovna | Jobs | Diskuze | Právní oblasti |
Občanské | Rodinné | Pracovní | Obchodní | Správní a související | Trestní | Ústavní | Mezinárodní | Právo a EU |
Střet zájmu zastupitele a podjatost pracovníka úřadu
Novým zákonem o obcích č. 128/2000 Sb., platným od 15. května 2000 a účinným od 12. listopadu 2000, byl odlišně stanoven způsob oznamování podjatosti pracovníků obecních úřadů, členů komisí a zvláštních orgánů, a nově zaveden též institut střetu zájmů člena zastupitelstva při výkonu této funkce. Paragrafem 83 odst. 2 nového obecního zřízení je stanoveno, že: Tato složitější konstrukce potřebuje ke správnému pochopení a následnému řádnému uplatňování podrobnější rozbor. Institut střetu zájmů se uplatňuje u všech členů zastupitelstva ve všech případech, kdy mají jako členové kolegiátního orgánu (zastupitelstvo, rada, výbor, komise, zvláštní orgán) uplatnit svůj mandát a podílet se na projednávání a rozhodování libovolné záležitosti. Podílem na projednávání nutno v tomto kontextu rozumět vystupování v rozpravě (a sdělování svých názorů a doporučení k hlasování); podílem na rozhodování pak nutno rozumět vlastní hlasování. Je zřejmé, že člen zastupitelstva, u něhož došlo ke střetu zájmů, se tedy nesmí k projednávanému problému ani vyjadřovat, ani o navrženém usnesení hlasovat. Škodou je podle občanského zákoníku vždy skutečná škoda, tedy zmenšení majetku, jakož i ušlý zisk. Výhoda pak není právním řádem dostatečně specifikována a právní řád ji užívá v mnoha odlišných významech v celé řadě právních předpisů. Obecně lze říci, že výhoda může mít povahu materiální i nemateriální, může jít o jakýkoli prospěch (k němuž by bez rozhodnutí orgánu nedošlo) či ke snížení risika neprospěchu a nevýhody. Zejména tedy půjde o to, že rozhodnutím kolegiátního orgánu by mohly být nastaveny příznivější podmínky pro zhodnocení majetku nebo naopak podmínky vedoucí ke snížení nákladů; výhoda však může mít i zcela nemateriální a finančně nevyčíslitelnou hodnotu (lepší prostředí bydliště, snazší přístup k obchodní síti, lepší podmínky pro positivní publicitu apod.). Výhodou je v podstatě vše, co může někdo za výhodu považovat. Osobu blízkou pak definuje § 116 občanského zákoníku tak, že jde o všechny pří-buzné v řadě přímé (předkové a potomci) a v řadě pobočné pak jde o sourozence. Z právních příbuzných je pak osobou blízkou manžel/ka. Ostatní příbuzní se za osobu blízkou považují tehdy, pokud by újmu jedné z nich druhá pociťovala jako újmu vlastní (subjektivní hledisko), za této situace jsou za osoby blízké považovány i jiné osoby v poměru obdobném rodinnému (nesezdané páry, homosexuální páry). Zastupování osob fysických ze zákona je pak již kryto pojmem osoby blízké, nad to však jde i o poručenství či opatrovnictví podle rozhodnutí soudu nebo správního orgánu. Zastupování osob právnických ze zákona je případ statutárního zástupce (jednatel,jediný společník, likvidátor, správce konkursní podstaty, prokurista ) nebo člena statutárního orgánu (představenstvo, správní rada ). Zastupování na základě plné moci jsou pak všechny případy smluvního zastoupení jiné osoby, ať již právnické nebo fysické. Problémem je to v případě těch členů zastupitelstva, kteří se zastupováním jiných osob živí ze své profese (advokát, notář, daňový poradce, patentový zástupce, v budoucnu patrně též celní deklarant a exekutor). Tito profesionální zástupci jako členové zastupitelstva ztěží mohou informovat o všech případech, kdy přijetím navrženého usnesení by mohla některá z mnoha jimi zastupovaných osob utrpět škodu či mít z toho libovolnou výhodu, a to zejména proto, že nelze očekávat, že by profesionální zástupce mohl znát celou osobní a majetkovou situaci všech svých klientů. Podrobnějšímu sdělení podstaty případné škody či výhody pak navíc brání těmto zástupcům ex professo stavovské předpisy jejich stavovských komor a mnohdy i právní předpis. Mám za to, že k splnění jejich oznamovací povinnosti těmto osobám postačí oznamovat ty případy, kdy projednávaná věc je ve zjevné souvislosti s konkrétní causou, v níž jinou fysickou či právnickou osobu na základě plné moci zastupují; nelze však vyloučit odlišné posuzování věci zejména pracovníky hromadných sdělovacích prostředků.Zastupování na základě plné moci jsou pak všechny případy smluvního zastoupení jiné osoby, ať již právnické nebo fysické. Problémem je to v případě těch členů zastupitelstva, kteří se zastupováním jiných osob živí ze své profese (advokát, notář, daňový poradce, patentový zástupce, v budoucnu patrně též celní deklarant a exekutor). Tito profesionální zástupci jako členové zastupitelstva ztěží mohou informovat o všech případech, kdy přijetím navrženého usnesení by mohla některá z mnoha jimi zastupovaných osob utrpět škodu či mít z toho libovolnou výhodu, a to zejména proto, že nelze očekávat, že by profesionální zástupce mohl znát celou osobní a majetkovou situaci všech svých klientů. Podrobnějšímu sdělení podstaty případné škody či výhody pak navíc brání těmto zástupcům ex professo stavovské předpisy jejich stavovských komor a mnohdyi právní předpis. Mám za to, že k splnění jejich oznamovací povinnosti těmto osobám postačí oznamovat ty případy, kdy projednávaná věc je ve zjevné souvislosti s konkrétní causou, v níž jinou fysickou či právnickou osobu na základě plné moci zastupují; nelze však vyloučit odlišné posuzování věci zejména pracovníky hromadných sdělovacích prostředků. Střet zájmů musí zastupitel sdělit před jednáním orgánu; zjistí-li střet zájmu až při projednávání, pak přirozeně ihned po zjištění. O tom, zda člen zastupitelstva, který střet zájmů ohlásil, může v rozpravě vystupovat a hlasování se účastnit, rozhoduje sám tento orgán - přirozeně hlasováním. Zákon neřeší, zda se tohoto hlasování o svém vyloučení může oznamovatel účastnit - z logiky věci se zdá, že nikoli. Ovšem přihlédneme-li k tomu, že v řadě případů (např. poplatek ze psů, koeficient daně z nemovitosti apod.) by se zastupitelstvo mohlo dostat do situace, kdy pro přemíru oznámení se stane neschopným přijetí usnesení o tom, že oznamovatelé i nadále mohou (či nemohou) vystupovat v rozpravě a hlasovat o věci, bude lépe oznamovatelům hlasování o svém vyloučení umožnit. Podrobnosti oznamování střetu zájmů je záhodno upravit v jednacím řádu. Rozumné by patrně bylo odložit oznamování z úvodu schůze až ke konkrétnímu projednávanému bodu; vhodným by bylo stanovit, že ten, kdo materiál k jednání uvádí, se vždy před vstupem do merita věci otáže, zda někdo oznamuje střet zájmů či nikoli. Konkrétní řešení však může být různorodé. Odlišná situace je u zaměstnanců obce, zařazených k výkonu práce do obecního úřadu, a členů některých dalších orgánů. Zde zákon nehovoří o střetu zájmů, leč o podjatosti, přičemž vlastní definice podjatosti je provedena jinými zákony.
Např. správní řád č. 71/1967 Sb. definuje podjatost takto:
Zákon o správě daní a poplatků č. 337/1992 Sb. upravuje podjatost takto:
Zákon o státní kontrole č. 552/1991 Sb. pak definuje podjatost takto: Zákon o obcích do těchto definic podjatosti nevstupuje, pouze upravuje způsob oznamování podjatosti a funkční příslušnost k rozhodnutí o vyloučení či nevyloučení podjatého pracovníka tak, že pracovník obecního úřadu oznamuje svou podjatost vedoucímu odboru a není-li odbor zřízen, pak starostovi. Vedoucí odboru oznamuje podjatost tajemníkovi a není-li ho, pak starostovi. Člen komise nebo zvláštního orgánu (včetně předsedy komise či zvláštního orgánu) oznamuje svou podjatost starostovi. Ten, komu se oznámení činí, též rozhoduje o vyloučení či nevyloučení podjatého pracovníka.
|
Odkaz na seznam soudů: přejít na Právo a životní prostředí
Studentské příspěvky
Další příspěvky
Obecní témata
Vybraná judikatura
Odkazy
Jihomoravský kraj Středočeský kraj Jihočeský kraj Karlovarský kraj Liberecký kraj Kraj Vysočina Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj Zlínský kraj Královehradecký kraj
Liberec Kladno Jihlava Hradec Králové Havířov České Budějovice Brno Hlavní město Praha Pardubice Ostrava Opava Olomouc Zlín Ústí nad Labem Plzeň
Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo obrany Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo kultury Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo financí Ministerstvo dopravy a spojů Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo vnitra
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Úřad pro státní informační systém Státní úřad pro jadernou bezpečnost Komise pro cenné papíry Národní bezpečnostní úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Český báňský úřad Úřad průmyslového vlastnictví Český statistický úřad
Česká školní inspekce Státní energetická inspekce Puncovní úřad Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Ćeský úřad bezpečnosti práce Česká inspekce životního prostředí Česká správa sociálního zabezpečení Český telekomunikační úřad Státní veterinární správa
Úřad pro ochranu osobních údajů |
Prostor www.juristic.cz je platforma pro výměnu a sdílení právních a s právem souvisejících informací. Projekt je výsledkem zájmové činnosti členů mezi něž patřila také Právnická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Děkujeme všem podporovatelům projektu, jímž se můžete stát i vy. Přebírání obsahu bez předchozího souhlasu není dovoleno. | |
Provozuje Spolek JURISTIC od roku 1999. ISSN 1802-789X. Technické záležitosti řeší administrátor. | Kontakt |