Letošními volbami do krajských zastupitelstev nově zřízených krajů se v tomto bodě po mnoha letech reálně naplnila Ústava - základní zákon našeho právního řádu. Bez pochyby jde o krok správným směrem, ovšem nebyl jediným, který by nám chyběl k naplnění Ústavy.

Výmluvným důkazem je článek 91, který zakládá existenci Nejvyššího správního soudu jako jednoho z nejvyšších článků soudní soustavy a jak vyplývá z jeho odstavce druhého, je ponecháno na zákoně, aby vymezil jeho působnost a organizaci.
Čl. 91
(1) Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní. Krajské a okresní soudy. Zákon může stanovit jejich jiné označení.
(2) Působnost a organizaci soudů stanoví zákon.
Ve vztahu k Ústavnímu soudu zakotvila Ústava možnost přenést zákonem část jeho pravomocí na Nejvyšší správní soud.
Čl. 87
(2) Zákon může stanovit, že namísto Ústavního soudu rozhoduje Nejvyšší správní soud
     a)o zrušení právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu se zákonem,
     b)spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu.
Vztah Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu upravuje Ústava v článku 92.
Čl. 92
Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů s  výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud.

Reálná neexistence Nejvyššího správního soudu však neznamená neexistenci správního soudnictví. Jeho dnešní podoba vycházela ze zákona č. 519/1991 Sb. (účinný od 1.1.1992), kterým byl novelizován občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), konkrétně část pátá, § 244 až 250s. Výše jmenovaný zákon se vypořádal s nutností urychleně uvést v život správní soudnictví, a to tak, že jeho výkon svěřil obecným soudům - okresním soudům ve  věcech přestupků a případech dále stanovených zákonem, krajským soudům obecně a vrchním soudům ve věcech rozhodnutí ústředních orgánů státní správy. Tyto soudy jsou tak
(1) oprávněny rozhodovat o žalobách proti pravomocným rozhodnutím orgánů veřejné správy - § 247 až 250k o.s.ř (pokud nejde o rozhodnutí, která jsou z přezkumu pravomoci soudů zákonem výslovně vyloučena - § 248 o.s.ř.) a
(2) rozhodují přímo o opravných prostředcích proti nepravomocným rozhodnutím správních orgánů - § 250l až 250s o.s.ř. (pokud to zákon soudům výslovně svěřuje - mezi mnoha jinými jde např. o případ §11 odst. 3, zákona č. 84/1990 Sb. o právu shromažďovacím, kde proti rozhodnutí národního výboru podle odstavce 1 téhož §, může svolavatel do 15 dnů od  doručení podat opravný prostředek u soudu).

V obou případech se však soudní přezkum omezuje pouze na zákonnost napadeného správního rozhodnutí. Správní soudnictví se řídí kasačním principem a s výjimkou věcí důchodového zabezpečení a důchodového pojištění je jednoinstanční. Zbývá dodat, že novela o.s.ř. (zákon č. 30/2000 Sb.) se úpravy některých ustanovení týkajících se správního soudnictví dotkla jen velmi zlehka.

Správní soudnictví se potýká s následujícími problémy:
(1) Nejvyšší správní soud existuje pouze v Ústavě, nebylo dosud rozhodnuto o jeho zřízení či naopak o jeho vypuštění z Ústavy,
(2) správní soudnictví se omezuje pouze na přezkum zákonnosti správních rozhodnutí a není též jasné, do jaké míry je soud oprávněn provádět dokazování,
(3) proti rozhodnutí soudu nelze použít opravných prostředků (výjimkou jsou již zmiňované věci důchodového zabezpečení a důchodového pojištění),
(4) správní soudnictví neposkytuje odpovídající ochranu proti jiným zásahům a opatřením správních orgánů či proti jejich nečinnosti,
(5) nedostatečně je řešena úprava rozhodování o kompetenčních sporech mezi správními orgány, popř. orgány územní samosprávy (tuto působnost má zatím Ústavní soud) a
(6) neřešeno zůstává rozhodování sporů z veřejnoprávních smluv.
Zcela mimo správní soudnictví jsou rozhodovány věci týkající se voleb a činnosti politických stran.

Ministerstvo spravedlnosti zpracovalo dokument, který pojednává o východiscích a možných variantách nového uspořádání správního soudnictví. Dokument je vám k dispozici na stránkách Ministrestva spravedlnosti.